Procházíš černočernou tmou,
zdi se staví před tebou
a v dálce slyšíš čísi hlas,
co se nechce smířit s tím, že umíráš.
Čísi slza dotkne se tvé tváře,
další splývají do polštáře.
S tvou smrtí se smířit nedokáže.
Byla si jeho všechno, celý svět,
a teď bez tebe ho bude muset protrpět.
zdi se staví před tebou
a v dálce slyšíš čísi hlas,
co se nechce smířit s tím, že umíráš.
Čísi slza dotkne se tvé tváře,
další splývají do polštáře.
S tvou smrtí se smířit nedokáže.
Byla si jeho všechno, celý svět,
a teď bez tebe ho bude muset protrpět.
15.09.2012 23:19
Devils_PIMP
co nechce se smířit s tím, že umíráš. - takhle by mi to tam sedlo vic. 3 radek 2 sloka mi prijde jakoby navic a konec mo trosku vazne - jinak ale musim rici ze citim, ze mas tzv. lehkou ruku. Dobre to je a vitej
15.09.2012 20:59
Připomnělo mi to poslední chvíle s mým otcem ....cítila jsem se podobně , stejně, možná ještě hůř, slzy samy tekly po tváři a on to viděl a chtěl mi říci , abych se netrápila...zároveň pochopil ,že je to konec...jeho konec....a byl statečnější než já......mám slzy v očích ...tvá báseň je hodně dobrá .
15.09.2012 20:34
Monachos
jo.. dobré, podle mě. :))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.