 13.09.2012 11 1462(17) 0 |
Blankyt tvých očí soutěží s oblohou
Jen ty dvě oči ty za to nemohou
Že topím se v nich, že sotva dýchám
Po hlavě se vrhám, v neštěstí pospíchám
Já chtěla bych všechno
chtěla bych tebe
chci se utopit
chci vzít do nebe
Jemnost tvých dlaní
Odkrýváš tajná zákoutí
Nacházíš poklady skryté
Že hřeším?
To mě nermoutí
Já chtěla bych všechno
chtěla bych tebe
chci se utopit
chci vzít do nebe
To asi sen mě rozněžil
A ptám se, kdo v něm vlastně byl
Teď tady roním slzy
A doufám, že se vrátíš brzy.
Jen ty dvě oči ty za to nemohou
Že topím se v nich, že sotva dýchám
Po hlavě se vrhám, v neštěstí pospíchám
Já chtěla bych všechno
chtěla bych tebe
chci se utopit
chci vzít do nebe
Jemnost tvých dlaní
Odkrýváš tajná zákoutí
Nacházíš poklady skryté
Že hřeším?
To mě nermoutí
Já chtěla bych všechno
chtěla bych tebe
chci se utopit
chci vzít do nebe
To asi sen mě rozněžil
A ptám se, kdo v něm vlastně byl
Teď tady roním slzy
A doufám, že se vrátíš brzy.
16.09.2012 - 13:50Yana: taron: Aby to tak byl Duch svatý, to by se nám narodil nový spasitel :-).
Promiň Taron, já jsem to tak musel napsat.
Promiň Taron, já jsem to tak musel napsat.
13.09.2012 - 21:49Sny bývají krásné, realita je už horší...někdy je lepší žít ve snu,aby člověk přežil realitu....můj případ...jinak báseň nádherná :)
13.09.2012 - 14:37taron: Děkuji ti za čtení a vnímání mých výmyslů, ale i já sama tuhle blbost chápu dvěma způsoby. Jeden je naprosto pozitivní a druhý souvisí se smrtí, ten první výklad je mi bližší
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen? Nebo... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pozlátko
Předchozí dílo autora : Ranní rozjímání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Helee [15], Lixandra [13], Martenin [13], plavoc [12], kofinonpoet [12], Oiniké [10], Debie [10], archibald [8], Fatr [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
