Vzkaz

Nevěřím ti ani slova
prolhaný jsi politik,
opakuji zas a znova
horší jsi než bolševik.

Nemáš páteř, nemáš klouby
ohebný jsi jak had.
V parlamentu kážeš bludy
z tebe se jen line smrad.

Poučuješ, jako křivák
to se ti však navrátí.
"Každý má žít, jako chudák-
chudoba cti netratí".

V parlamentu dnes a denně
každý druhý pospává
kdo neusne, neprodleně
hovadiny vykládá

Vykládáš nám o šetření,
sám si hrabeš pod sebe.
Tohle je už, milí páni
volající do nebe.

Zdražíš léky, zdražíš nájem
o jídle ani nemluvíš.
Že nestojíš o chudáky?
Proč je potom vyrábíš?

Hodně's, šlohnul, zbytek nakrad,
teď bys to měl navrátit.
Nejenom furt hloupě kafrat,
ale škody zaplatit.

Pravda, láska, krásná slova
jejichž význam nepoznáš.
Proč je tedy, stále znova
ve své hubě omíláš?

Hraješ si na poloboha
sprostý jsi jen lidstva hnůj
vulgarizmem zas a znova
dokazuješ "rozum" svůj.

Teď se seber, teď už táhni
nikdo tě tu nemá rád
S voličem teď, byť se mírní
není radno už si hrát.

Nepochopil's oč tu běží
nepochopil's světa běh
shodit tě teď ze všech věží
přání je teď lidí všech.

Humor nemám, už mi došel
není se už čemu smát
na "oubytě" rozum zašel
už si není na co hrát.

Snad jsem hlupák stále snící,
politika vezme ďas.
Vstanou noví bojovníci
a máme ho tu zas.