 02.08.2012 1 978(6) 0 |
Země se zachvěla,
jako bezmezná důvěra.
Je v ní cosi co se nosí.
Kdo jsi ?
Staletý dub ?
Nebo snad zámek zakletý ?
Ne. Jsem stejný jako ty.
Nosím míru, poutám řetězy.
Na věčné časy.
Jsem tvé svědomí.
Ale i ten co nic neumí.
Pilný, nedochvilný.
Uprostřed lesů,
z nebe ti snesu,
tu nejlepší nevěstu.
A nebudeš sám.
Spravovat chrám.
jako bezmezná důvěra.
Je v ní cosi co se nosí.
Kdo jsi ?
Staletý dub ?
Nebo snad zámek zakletý ?
Ne. Jsem stejný jako ty.
Nosím míru, poutám řetězy.
Na věčné časy.
Jsem tvé svědomí.
Ale i ten co nic neumí.
Pilný, nedochvilný.
Uprostřed lesů,
z nebe ti snesu,
tu nejlepší nevěstu.
A nebudeš sám.
Spravovat chrám.
Ze sbírky: ...přilepeno na umakartu
02.08.2012 - 18:17Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Populární oddechovka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Okno mé lásky
Předchozí dílo autora : Galerie slov
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
