|
bez pocitu dluhu
|
Psal jsem si do šuplíku
věřil jsem slovu
na každém patníku
nechat svou stopu
do ticha nasázet ta vlastní slova
hledat je pořád znova
možná se promění
v pytel mincí
jak slunce co vychází
i mraky stíní....
jsme stejní
i když jiní
rýmy se nemění
21.století
najde své objeti
a velké rváče
jen to malé ptáče
vesele neskáče
jen já svou modrou stuhu
bez pocitu z dluhu
se na mně často nalepí
SNAD ČTENÁŘI TO POCHOPÍ
věřil jsem slovu
na každém patníku
nechat svou stopu
do ticha nasázet ta vlastní slova
hledat je pořád znova
možná se promění
v pytel mincí
jak slunce co vychází
i mraky stíní....
jsme stejní
i když jiní
rýmy se nemění
21.století
najde své objeti
a velké rváče
jen to malé ptáče
vesele neskáče
jen já svou modrou stuhu
bez pocitu z dluhu
se na mně často nalepí
SNAD ČTENÁŘI TO POCHOPÍ
20.07.2012 17:44
štiler.přiznám se asi to není podle představ a pravidel poezie i češtiny ale spoustu věcí se mění,jinak souhlasím,diky
20.07.2012 00:51
když chybí čárky, čtenář se víc soustředí na to, co kam patří a dojem z básně to celkem snižuje.
no, asi chápu, ale tak nějak přesně nevím, o čem to vlastně je
no, asi chápu, ale tak nějak přesně nevím, o čem to vlastně je
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.