|
Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování
|
Prsty osudu po klávesách putují,
zdánlivě naslepo píseň hrají
v chrámu života, kde lid naříkajíc,
s potůčkem smutku naději máčejíc
pod závojem z pavučinek a lží
a černou páskou přes oči, běží
ke schodům vedoucím kamsi do nebesů
upletených z pramínků tužeb a snů...
Nevím, jestli to dopíšu... Pár lidí mi říká, abych to dopsala a jiní zase, ať už to nechám. Bojím se ale, že to pokračování už by bylo jaksi jiné. Musela bych mít tu samou náladu, jako když jsem to psala.
Pokud ale přeci jen napíšu pokračování, určitě to vydám, ale zvlášť, aby to ostatní mohli porovnat.
Pokud ale přeci jen napíšu pokračování, určitě to vydám, ale zvlášť, aby to ostatní mohli porovnat.
Hm...je to trochu spletité a rým jakýsi strnulý...ale chápu, co chtěl básník(řka) říci.
Azure Sky
pěkný výkřik
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Chrám života * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Milující srdce
Předchozí dílo autora : Láskou míjená...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
stopzem [18], *paja* [18], kytimiti [14], Neurotic Figure [14], Valerie Persanska [9], Jako Vždy [9], JARKA [3]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

