Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování
přidáno 10.01.2008
hodnoceno 5
čteno 1475(24)
posláno 0

Prsty osudu po klávesách putují,

zdánlivě naslepo píseň hrají

v chrámu života, kde lid naříkajíc,

s potůčkem smutku naději máčejíc

pod závojem z pavučinek a lží

a černou páskou přes oči, běží

ke schodům vedoucím kamsi do nebesů

upletených z pramínků tužeb a snů...
přidáno 19.01.2008 - 18:11
Nevím, jestli to dopíšu... Pár lidí mi říká, abych to dopsala a jiní zase, ať už to nechám. Bojím se ale, že to pokračování už by bylo jaksi jiné. Musela bych mít tu samou náladu, jako když jsem to psala.
Pokud ale přeci jen napíšu pokračování, určitě to vydám, ale zvlášť, aby to ostatní mohli porovnat.
přidáno 19.01.2008 - 13:37
pokračování je dobrej nápad, povedený začátek už máš
přidáno 16.01.2008 - 22:08
Hm...je to trochu spletité a rým jakýsi strnulý...ale chápu, co chtěl básník(řka) říci.
přidáno 14.01.2008 - 08:21
Když neumíš používat přechodníky, tak je nepoužívej, máš tam chyby.
přidáno 12.01.2008 - 01:44
Azure Sky
pěkný výkřik

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Chrám života * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Milující srdce
Předchozí dílo autora : Láskou míjená...

» narozeniny
valemart [18], ela [17], Zorik [14], MichalP [13], Klaun [9], Elliot III. [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming