Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování
přidáno 10.01.2008
hodnoceno 5
čteno 548(23)
posláno 0

Prsty osudu po klávesách putují,

zdánlivě naslepo píseň hrají

v chrámu života, kde lid naříkajíc,

s potůčkem smutku naději máčejíc

pod závojem z pavučinek a lží

a černou páskou přes oči, běží

ke schodům vedoucím kamsi do nebesů

upletených z pramínků tužeb a snů...

přidáno 19.01.2008 - 18:11
Nevím, jestli to dopíšu... Pár lidí mi říká, abych to dopsala a jiní zase, ať už to nechám. Bojím se ale, že to pokračování už by bylo jaksi jiné. Musela bych mít tu samou náladu, jako když jsem to psala.
Pokud ale přeci jen napíšu pokračování, určitě to vydám, ale zvlášť, aby to ostatní mohli porovnat.
přidáno 19.01.2008 - 13:37
pokračování je dobrej nápad, povedený začátek už máš
přidáno 16.01.2008 - 22:08
Hm...je to trochu spletité a rým jakýsi strnulý...ale chápu, co chtěl básník(řka) říci.
přidáno 14.01.2008 - 08:21
Když neumíš používat přechodníky, tak je nepoužívej, máš tam chyby.
přidáno 12.01.2008 - 01:44
pěkný výkřik

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Chrám života * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Milující srdce
Předchozí dílo autora : Láskou míjená...

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
karkulka11 [5], Mil [7], Zx1971 [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku