2011
přidáno 24.06.2012
hodnoceno 2
čteno 1269(12)
posláno 0
Realita je dobrá věc
ale myslet si mužem co chcem
možná miluju, ale
veřit se tomu nedá.

Stéblo se jeví zvláštně
hlavně když svítá
a loutky si protahují gumičky.

Stává se že musíš platit
a neviš za co
tak prosím něco řekni
já se neslyším.
přidáno 26.06.2012 - 14:35
jako dik no :-)
přidáno 24.06.2012 - 23:14
Hned první sloka mě vtáhla, a vlastně hned první řádek. Můj muž říká, kecy, kecy, kecy. Říkat můžem co chcem realita může být úplně jiná. To jak se chováme vůbec nemusí souviset s tim jací jsme když budeme dobří herci zblbnem každýho. A to co je v nás, to víme jen my sami i když jsme hluší. A opakuju, líbí se mi jak píšeš.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stává se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Barvy
Předchozí dílo autora : V hlavě dva magnety

» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming