Kdysi jsem si k ní poznamenal: "Teď už to vím..." , ale je tomu již dlouhý čas. E
přidáno 09.01.2008
hodnoceno 0
čteno 579(20)
posláno 0
Já lásce opět propadl
a naději jsem zase měl.
Cit krásný mě popadl.
Představovat jsem si směl.

A ač bych mohl štěstí zkusit
a něhu možná poznat.
Touhu lásky musím dusit
a povinnost doznat.

Ač mě touha spaluje
a na kolenou žádá.
Mysl černě maluje
a smutné básně skládá.

Již zbavila se strachu
a štěstí poznat chtěla.
Však stále nese pachu.
A stále je bdělá.

A ví, že nikdo nepochopí
proč se štěstí brání.
Srdce nikdy neuchopí.
Lidi kolem chrání.

Jen si silně přeje
štěstí lidí kolem,
jež mou duši hřeje,
když kráčím vlastním bolem.

E

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nesmím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Oči plné tmy
Předchozí dílo autora : Zahrady Narendu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku