Výchova dítěte

Pro dítě neexistuje snad nic horšího, než absolutní volnost. Potom chudák neví, kde je hranice, co je dobré, co ne, co se může a naopak co se má. Takže jsem pro demokracii s výhradou :)

Ano, dítě přece je osobnost, má vlastní názory a mnohdy z jejich jednoduchosti a přímočarosti se můžeme učit i my dospělí. Už to můžu říct, dvě děti jsou už dospělí a nikdy u nás nebylo slyšet, tomu ty nerozumíš, jdi do svého pokoje když se baví dospělí, naše děti byly součástí našeho života a bavili jsme se před nimy o všem a oni o všem mohly diskutovat. Můj syn kdysi ve škole ve slohové práci o výchově napsal. V naší rodině funguje demokratická výchova, možná ani nechápal jak mě to tenkrát potěšilo. Zkrátka jsou to rovnocení tvorové a jsou naší součástí, vnímají nás a časem zjistíme že nás i uznávají, pokud jim nic nevnucujeme a ke všemu si dojdou sami na podkladě poznání a vlastních zkušeností. Miluju sledovat růst dítěte. I když pravda někdy jsem měla i pocit že mi přerůstají přes hlavu. Fyzicky určitě neboť jsem malá. No a názorově, proč ne?

Jéjej..volnost, osobnost dítěte...jeho přání a názory..snažím se zasahovat co nejméně...spíše vymlouvat a rozmlouvat a vysvětlovat , že to , či ono není nejlepší.., ale pokud nejde o život, tak je nechám si to i vyzkoušet a pak jim vysvětlím , že to tak prostě je a že mám větší zkušenosti , protože jsu tu dýl a že jsem to už všechno zažila a mohu jim poradit..a že je mám ráda a chci jim pomáhat a ..a .. a už jsem se zase rozkecala..tato výchova má jednu malou nevýhodu , kolikrát mám chuť hodit flintu do žita a utéct od nich a je mi do pláče, že to dělám nějak blbě, jenže, pak ten můj malej něco udělá rozumně a dobře a hlavně k tomu dospěje sám a já si pak říkám , že snad z něho přece jen něco bude , ale jsou to nervy a výsledky nejsou vidět hned..takže je to hrozný..výchova dětí je někdy prostě pakárna :)))

ŽblaBuňka: Tak v tom případě máme stejný názor...

… jistěže maximální volnost, ale neměla by vytlačit zodpovědnost.