 18.05.2012 2 1076(2) 0 |
Divný pocit,
v srdci tlak,
začal zlobit,
temný mrak.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Ostrý vánek,
v zádech chlad,
převzal dárek,
přišel pád.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Zhlédl nůž,
celý od krve,
v očích smrt,
né však poprvé.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Pod ním vzkaz,
na papíru rudém,
v zádech mráz,
nezdál se bludem.
Srdce zlostně buší.
Ty vypustíš duši.
Náhle ostrá
bolest ho napadá.
V těle kostra
k zemi uvadá.
"Srdce stále zlostně buší
a ty milí vypouštíš duši!"
v srdci tlak,
začal zlobit,
temný mrak.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Ostrý vánek,
v zádech chlad,
převzal dárek,
přišel pád.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Zhlédl nůž,
celý od krve,
v očích smrt,
né však poprvé.
Srdce zlostně buší.
"Ty vypustíš duši!"
Pod ním vzkaz,
na papíru rudém,
v zádech mráz,
nezdál se bludem.
Srdce zlostně buší.
Ty vypustíš duši.
Náhle ostrá
bolest ho napadá.
V těle kostra
k zemi uvadá.
"Srdce stále zlostně buší
a ty milí vypouštíš duši!"
18.05.2012 - 20:43Mlčenlivý: S úctou děkuji. . Nejedu v ničem nelegálním, jediné co beru je život a jeho zakrvácený nůž. ;)
18.05.2012 - 19:21Devils_PIMP
Chlape - co bereš? Já že bych začal taky - neskutečně jsi se vyšvihl (y)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vypustíš duši!. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pocit
Předchozí dílo autora : Pověst
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [14], Meluzina [13], Caro_in [13], arwmarie [13], Sirael [11], nanynaaa [10], mprecek [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
