Ze zmařeného nitra
v srdci truchlivost mi zbyla.
V kaluži krve tápám,
jaké to je zrovna, když vzpomínám...
A na tebe, všechno spadlo na tebe,
ty za to můžeš, že...
Jsem sama.
V opuštěných koutech,
zima mi lehá na ruce
a vlhkost jde po rtech,
které snad dvacet let nikdo nelíbal,
ten dotyčný prý hned nestíhal
a potom se na to všechno raději vykašlal.
Na mě?
Chápete?
Na mou duši,
na mé srdce co ještě tou samou láskou buší?
Zmiz mi z očí!!!
Odejdi, vyjdi vztříc tomu svému světu,
když chceš být sám, proč mám být sama?
Protože chci jenom tebe?
A nemyslím na sebe?
Nebo chci žít ve staru,
že tvojí ženou zůstanu?
Jsi teda můj a já tvá?
Nebo jsme ztraceni oba dva?
v srdci truchlivost mi zbyla.
V kaluži krve tápám,
jaké to je zrovna, když vzpomínám...
A na tebe, všechno spadlo na tebe,
ty za to můžeš, že...
Jsem sama.
V opuštěných koutech,
zima mi lehá na ruce
a vlhkost jde po rtech,
které snad dvacet let nikdo nelíbal,
ten dotyčný prý hned nestíhal
a potom se na to všechno raději vykašlal.
Na mě?
Chápete?
Na mou duši,
na mé srdce co ještě tou samou láskou buší?
Zmiz mi z očí!!!
Odejdi, vyjdi vztříc tomu svému světu,
když chceš být sám, proč mám být sama?
Protože chci jenom tebe?
A nemyslím na sebe?
Nebo chci žít ve staru,
že tvojí ženou zůstanu?
Jsi teda můj a já tvá?
Nebo jsme ztraceni oba dva?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.