přidáno 23.04.2012
hodnoceno 4
čteno 525(12)
posláno 0
Vlak, dusot kolejí a venku tma bez nebe,
okna jak sluneční brýle nedovolí nahlédnout,
jen odraz mé tváře ve skle porodil mi dvojče.
Lístek je zpáteční, již nikdy nepřespím.

Tam někde v dolech zpívají mrtvé lesy a vesnice,
bagry tak pokrývají baladou o snech vlčích,
nežli ráno zas, padne na všechno kabát prachu
a jen břízy, bíločerní upíři, vysají náš smog.

K batohu schoulím se, sevřu ho pevně,
jak tělo žijící, k spánku nachystané,
občas tak v takovém intimním objetí
nevnímám minuty a nevystoupím včas.
přidáno 25.04.2012 - 11:31
Souhlasím s DDD , je zvláštní, snivá , pěkná :)
přidáno 24.04.2012 - 11:46
zvláštní báseň... líbí se mi.
přidáno 23.04.2012 - 10:40
Je smutná - tak ji cítím já - trochu kulhá ale co - líbí :)
přidáno 23.04.2012 - 08:38
Líbí se mi; poznávám krajinu dolů a elektráren pod Krušnými horami i její spící (nebo možná stále živou) minulost.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NA CESTÁCH : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : NĚCO MECHANICKÉHO
Předchozí dílo autora : SEVERSKÁ LÁSKA

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku