Srdeční tvrdohlavost

...cesou necestou...autobusem domů za myšlenkami reality všedních dnů...
 Lizzzie
 01.01.2008
 básně/život
3
1848 (23)
0
.
Prošedlá zákoutí
lákají zdviženým prstem
A rozmazané linky
plují po skleněném moři
/otázky a šmouhy všedních lidí/

Sem tam barevná skvrnka
ztrácí se
v nekonečnu

Kolem jen tiše vydechuje
…pozoruje
slečna Svět v útlém korzetu,
Co brání…
Co brání.
Brání…

Andělé polámali si křídla
o všednost
a třepotavé ticho
sebevědomě odhaluje tiché
stránky života

- zšedlost úsměvů a bezútěšnost

Tak proč sytě rudé srdce chtělo by si stále jít vlastní cestou…
.

.
 02.01.2008 17:25
 Ayla
Krásné..možná jen...andělé si polámali křídla je svým způsobem dost klišé...ale tady v tom spojení to ani nebije do očí :)
 02.01.2008 11:45
 Rozárka
Lizzzie ty jsi prostě pořád úžasná:)
 01.01.2008 20:14
 prostějanek
tvrdohlavé srdce a autobusová inspirace
- vražedně silná kombinace
a v tvém podání
delikatesa ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.