Já nevím, co k tomu říct.
přidáno 07.04.2012
hodnoceno 4
čteno 1610(12)
posláno 0
Potřebuju do světa zařvat.
Ale stejně zůstanu u svého tichého breku, protože mi nic jiného nezbuude. Než potichu brečet do polštáře a tvářit, se že je všechno v pohodě.
Protože tak si nás svět stvořil. Takový nás chce.
Nechce hlasitý brečící osoby. Chce tichý individua, který budou sami a budou nešťastní. Protože nikdo se už nezajímá o smutek druhých.
Breč si, ale tak aby to nikdo neviděl.
Na svět se tvař vesele. Nikdo nesnese smutný lidi. Nejsou v modě. Nenosí se.
A proto trpíme všichni vnitřně. Nemůžeme dát najevo svoje pocity. Proč bychom to doprdele dělali?
To se prostě nesmí.
Uzavřeme se sami ve smutku. Sami vypijeme lahev vína. Sami si zamasturbujeme. A budeme šťastní.
Budeme?
přidáno 03.02.2014 - 19:04
Komentuji to tak, že to nekomentuji, protože při pokusu napsat komentář jsem se přistihl při tom, že myslím na něco úplně jiného.
přidáno 04.07.2012 - 11:37
nebudeme a víš proč lidem neni jedno cizí smutek ale ani ho nevnímají když se chceš někomu svěřit tak se vždicky najde člověk který tě vyslechne sám to znám věř mi :)
přidáno 07.04.2012 - 14:32
křič,vždy se najde někdo kdo tě vyslechne obejme a porozumí,nikdy nejsme sami a i ve chvílích kdy se nám hroutí svět je někde poblíž někdo kdo je s námi,někdy je jen tak daleko jako náš mobilní telefon :)
přidáno 07.04.2012 - 13:38
Nebudeme !

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smutek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Sobec

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming