![]() ![]() ![]() ![]() |
Ztrácíš vědomí,
když průsvitná ručka
šimrá tvé tělo
zastavujíc světlo i čas.
Jako kdyby se poupě chvělo
v touze rozvinout svou krásu
zve tě k sobě blíž,
netřeba hlas.
Snad trochu mdlíš
ze vstřícných retů
jenž se ti na hrdle svíjí,
zanechávajíc mráz.
Ohnivě se do ní vpíjíš,
svíjen opojností jejích krás.
Ve zvucích vzdechů protepeš nocí,
dokud vaši nahotu nezalije ranní jas.
Pak.. au revoir, cizinko.
když průsvitná ručka
šimrá tvé tělo
zastavujíc světlo i čas.
Jako kdyby se poupě chvělo
v touze rozvinout svou krásu
zve tě k sobě blíž,
netřeba hlas.
Snad trochu mdlíš
ze vstřícných retů
jenž se ti na hrdle svíjí,
zanechávajíc mráz.
Ohnivě se do ní vpíjíš,
svíjen opojností jejích krás.
Ve zvucích vzdechů protepeš nocí,
dokud vaši nahotu nezalije ranní jas.
Pak.. au revoir, cizinko.

D_P
No je v tom hodne sily :) libi a diky ze pises...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cizinka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Probuď se(x)
Předchozí dílo autora : ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?