Ztrácíš vědomí,
když průsvitná ručka
šimrá tvé tělo
zastavujíc světlo i čas.
Jako kdyby se poupě chvělo
v touze rozvinout svou krásu
zve tě k sobě blíž,
netřeba hlas.
Snad trochu mdlíš
ze vstřícných retů
jenž se ti na hrdle svíjí,
zanechávajíc mráz.
Ohnivě se do ní vpíjíš,
svíjen opojností jejích krás.
Ve zvucích vzdechů protepeš nocí,
dokud vaši nahotu nezalije ranní jas.
Pak.. au revoir, cizinko.
když průsvitná ručka
šimrá tvé tělo
zastavujíc světlo i čas.
Jako kdyby se poupě chvělo
v touze rozvinout svou krásu
zve tě k sobě blíž,
netřeba hlas.
Snad trochu mdlíš
ze vstřícných retů
jenž se ti na hrdle svíjí,
zanechávajíc mráz.
Ohnivě se do ní vpíjíš,
svíjen opojností jejích krás.
Ve zvucích vzdechů protepeš nocí,
dokud vaši nahotu nezalije ranní jas.
Pak.. au revoir, cizinko.
13.03.2012 22:30
D_P
No je v tom hodne sily :) libi a diky ze pises...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.