Žít

V mraku splínů, co chvěv v koutcích rtů cení,
hledáme odpověď pro srdce rozednění,
proč z rána sobě vdechnout nový den,
v každém z nich prožít pár souzených změn,
proč zahodit trable - nic lepšího není -
proto žít naplno po každém probuzení.

Ráno bdít a v noci snít,
přes den se radovat,
ve spánku čarovat,
čarovat sny a ty,
pak malovat,
do vzduchu svými rty
a tančít a zpívat,
k večeru zívat,
únavou z radosti,
štěstí mít za dosti,
- v očích se bleskne host -
marnivou plačtivost,
vystřídá hvězdička,
velká ač vypadá maličká.

V mraku splínů, co chvěv v koutcích rtů cení,
hledáme odpověď pro srdce rozednění,
proč dívat se na svět přes růžová sklíčka,
nebát se ostatních, ze strachu nesklopit víčka,
proč zahodit trable - nic lepšího není -
proto žít naplno po každém probuzení.

Ráno bdít a v noci třeba pít,
radovat se oslavovat,
a smíchem lid očarovat,
nikdy sami, vždy já a ty
spolu plánovat,
nedělat drahoty,
do nebe se dívat,
láskou oplývat,
podávat neřesti,
hostům v pelesti,
- a v očích svitne host -
životu oddanost
a lásky dušička,
jež hřeje u srdíčka.

V mraku splínů, co chvěv v koutcích rtů cení,
hledáme odpověď pro srdce rozednění,
proč nemarnit čas a nečekat na poslední den,
odpověď na to proč plnit si každý svůj sen,
proč zahodit trable - nic lepšího není -
proto žít naplno po každém probuzení.