|
Všechno je teď jak na kolotoči..
 16.02.2012 8 1328(10) 0 |
Hrát si s vlasy,
a hledět ti pod řasy,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Hladit tě dlaněmi,
lichotit básněmi,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Říkat ti miláčku,
mít lásku na háčku,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Společné večery,
nemálo důvěry,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Šeptat ti miluji,
srdíčka maluji,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
U tebe usínat,
s tebou se usmívat,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Chci se tě ptát,
odpověď znát,
proč všechno mi chybí,
a kde byly chyby?
a hledět ti pod řasy,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Hladit tě dlaněmi,
lichotit básněmi,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Říkat ti miláčku,
mít lásku na háčku,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Společné večery,
nemálo důvěry,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Šeptat ti miluji,
srdíčka maluji,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
U tebe usínat,
s tebou se usmívat,
to všechno mi chybí,
proč děláme chyby?
Chci se tě ptát,
odpověď znát,
proč všechno mi chybí,
a kde byly chyby?
Ze sbírky: Víc než jedna láska
16.02.2012 - 23:19D_P
Láska - dar dar který nechci nikd ztratit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč děláme chyby : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co by se stalo kdyby
Předchozí dílo autora : Práh duše
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
