První hřích - odmocnina svědomí

..odmocnina svědomí -
dnes bělavý tón ten stich,
ten pocit byl a před časem zjih,
a píseň ta zněla, jak rvoucí smích..

Dnes v blankytně modravé obloze,
k ní všichni z pekla shlédli,
cos určeno jest k popravě,
předtím bylo by kéž by..

Ó nebesa, prozraďte pravé jméno své,
tajemné, strohé a přec snad zlé..
Andělé hříchů dnes je ten den,
probouzíte pýchu, ve svěřenci svém !

První hřích,
váš zlověstný smích,
pěnkava pěla cos o hnutí mysli;
na kterou že stranu?

..jako na konec moře nedohlédnem,
tak v nebesích náš odraz jest?
Ó ďáble, teplo je v domově tvém,
náš obraz v nebesa ty musíš vnést..

Dnes?
odmocnina svědomí nechá ďábla v nebi, pouze přes noc..
pěnkava pěla, a pak také uletěla!..
,,Cos, kdes ,, snad právě zde - je toho moc,
ve svědomí se probouzí, co probudit jsem chtěla..

Ten ďas je v nás,
ta hráz všech krás,
vše lze jen snáz..
...
je to můj hlas?

V nebesa šeptej,
ďáblů se zeptej,
zda hříchů anděl,
se ve skutku zarděl..

Odmocnina odmocniny..
Počty bez viny,
první hřích..
Svědomí prohnilý,
a hrdelní smích..