|
choré- nedivte se
 30.01.2012 10 1504(13) 0 |
Bojím se ztráty, bojím se bolesti,
bojím se vztahů, mužů a neřestí.
Bojím se lan a bojím se pout,
bojím se klece, co zavře mě v kout.
Bojím se lodě, co zastaví na vždy,
bojím se násilí, bojím se vraždy.
Bojím se kleští, co přistřihnou perutě,
bojím se všeho a tak stojím nehnutě.
01.02.2012 - 19:13Vir
Někdy je to ořech. Ten kout tam má samozřejmě místo, ale ta vazba se 3. pádem k tomu moc nesedí. Působí to v tom textu nesourodě, možná archaicky. Něco mne napadá, ale nevím, jestli by tě těšilo, že sis to nenašla sama. Nebo to třeba přijde. :-) Ten nápad se slovesm kout jsem také promýšlel. Ale je to trochu zavádějící - jako by předurčenost, předpoklad.
01.02.2012 - 18:46D_P
bojím se klece co je má kout (ty pouta?)
01.02.2012 - 18:43Vir: vidim, ze nemuzeme stravit stejnou vec: bohuzel jsem ale jeste neprisla na to, jak to nahradit...
01.02.2012 - 11:24Vir
Líbí se mi. Jen zatím nemůžu úplně strávit to - v kout.
01.02.2012 - 09:16jutu
Sdělné - strach opravdu ochromuje.
30.01.2012 - 00:05D_P
Strach je chorý... Pekne dílko
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Gabika [18], Duše [17], Tanarica [16], Rikitan [15], Tondícek [15], enethen [15], mona.66 [14], Severak [13], Atík [13], Slavo B [11], Sigurdr [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
