|
Přišla odpolední inspirace.
 29.01.2012 3 1068(8) 0 |
Doteky pohledem na místa vysněná,
ruka v ruce, prsty s tmou propletené,
mlha dechů vzrušených na skla usedá,
nevnímáme večerní chodce zbloudilé.
Čas, nepřítel, teď jiným tempem ubíhá,
rozdělit šťastné, ukončit ty chvíle,
z dlaně dlaň krutě, neúprosně vytrhává,
každý sám, svou cestou zas půjdeme.
ruka v ruce, prsty s tmou propletené,
mlha dechů vzrušených na skla usedá,
nevnímáme večerní chodce zbloudilé.
Čas, nepřítel, teď jiným tempem ubíhá,
rozdělit šťastné, ukončit ty chvíle,
z dlaně dlaň krutě, neúprosně vytrhává,
každý sám, svou cestou zas půjdeme.
29.01.2012 - 22:37
Auto : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zápalka 2
Předchozí dílo autora : Zápalka
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Zdendulinka [15], Pjpajkis [15], Rigor Mortis [13], MACHAJDA [13], mannaz [11], Loreley [11], misháá [10], Daisy Moore [9], gajda [6], Putri [3], VykladacKaret [1], J.Rose [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
