![]() ![]() ![]() ![]() |
Udeřila půlnoc a slza stéká po líci.
Zrozená jest v oku a k srdci rychle mířící.
Pouhá kapka vody, přesto tiší bolest.
Malý střípek vzpomínky, může věštit konec.
Stejně jako kapka rosy v lesku slunce zářící.
Účel toho střípku jest, zchladit srdce křičící.
Každá perla tekutá - uklidnění pro duši.
Jenž ti krev hned rozproudí, srdce sladce rozbuší.
Plakat nikdy neznamená u nikoho slabost.
Ukazujme, že skrýváme v sobě také lidskost.
Z počátku jsem myslel, "Nebudu tě postrádat."
Však při vzpomínce dotěrné, leč nechtěl jsem se rozplakat.
Tlak v Bijícím svalu, tak silně milujícím.
Byl pro mne tak neúnosným, že jsme se stal šílícím.
Bláznem jenž se zavzpomínal,zhlédl tvrou realitu.
Že byl hlupák, jenž tě ztratil v okamžiku.
Nepřemýšlel o bolesti, kterou nám tím způsobí.
Patřila jsi k nejlepším, teď jsi jen sbírka hloupostí.
Jen nazýváme vzpomínkymi - Vzpomínky jsou zbraní.
Nelítostnou, neúprosnou. Každý sám se jimi raní.
Kéž bych uměl čas procestovat pozpátku.
Abych napravil - tu pokaženou pohádku.
Jenž v prach se ve vteřině obrátila.
Mám vysněný okmažik, Ten, kdy by jsi se navrátila.
Zrozená jest v oku a k srdci rychle mířící.
Pouhá kapka vody, přesto tiší bolest.
Malý střípek vzpomínky, může věštit konec.
Stejně jako kapka rosy v lesku slunce zářící.
Účel toho střípku jest, zchladit srdce křičící.
Každá perla tekutá - uklidnění pro duši.
Jenž ti krev hned rozproudí, srdce sladce rozbuší.
Plakat nikdy neznamená u nikoho slabost.
Ukazujme, že skrýváme v sobě také lidskost.
Z počátku jsem myslel, "Nebudu tě postrádat."
Však při vzpomínce dotěrné, leč nechtěl jsem se rozplakat.
Tlak v Bijícím svalu, tak silně milujícím.
Byl pro mne tak neúnosným, že jsme se stal šílícím.
Bláznem jenž se zavzpomínal,zhlédl tvrou realitu.
Že byl hlupák, jenž tě ztratil v okamžiku.
Nepřemýšlel o bolesti, kterou nám tím způsobí.
Patřila jsi k nejlepším, teď jsi jen sbírka hloupostí.
Jen nazýváme vzpomínkymi - Vzpomínky jsou zbraní.
Nelítostnou, neúprosnou. Každý sám se jimi raní.
Kéž bych uměl čas procestovat pozpátku.
Abych napravil - tu pokaženou pohádku.
Jenž v prach se ve vteřině obrátila.
Mám vysněný okmažik, Ten, kdy by jsi se navrátila.

Jsou tam úžasné momenty.Začátek a konec skvost. Možná až se na to sám podíváš po nějaké době zjištíš určitý stereotyp uprostřed díla, ale celkově pěkné.

taron: Začínám se vás bát =oP
Děkuji, budu se cvičit, budu rozčleňovati, budu hledat odlišné výrazy. Vážím si takových rad. :)
Děkuji, budu se cvičit, budu rozčleňovati, budu hledat odlišné výrazy. Vážím si takových rad. :)

Můj drahý a milovaný, docela dobrý, ale musím se přiklonit k Devilsovi, zpočátku jsem si říkala, že ses hodně zlepšil, ale pak mi to začalo trochu drhnout...a melodie nic moc a ztrácela jsem se v tom a nevěděla, co a jak myslíš...Hele...rozčleň báseň na víc slok, pokud je dlouhá a má dlouhé řádky, tak to opravdu potřebuje.. aby se v tom trochu natvrdlá Taron lépe orientovala. Potom máš tam hodně "jenž" ... splavnější by bylo třeba..hm..najdu
druhém řádku, bych vYnechala : "a" a dalo by se vynechat i to "jest"
Udeřila půlnoc a slza stéká po líci.
Zrozená jest v oku, k srdci rychle mířící
Zrozená v oku, k srdci rychle mířící
Všude nemusí být slovesa..stačí přiřadit slova k sobě...čtenáři si to domyslí,... chce to určitý cit a cvik ...takže se cvič v citu..., my ti tady budeme dávat za uši...dala by se ta tvá báseň hezky pozměnit... a byla by nádherná. Nebudu ti do toho více kecat, třeba za pár měsíců si ji přepracuješ sám a bude úžasná... :)).. U mě dobrý ..:))
druhém řádku, bych vYnechala : "a" a dalo by se vynechat i to "jest"
Udeřila půlnoc a slza stéká po líci.
Zrozená jest v oku, k srdci rychle mířící
Zrozená v oku, k srdci rychle mířící
Všude nemusí být slovesa..stačí přiřadit slova k sobě...čtenáři si to domyslí,... chce to určitý cit a cvik ...takže se cvič v citu..., my ti tady budeme dávat za uši...dala by se ta tvá báseň hezky pozměnit... a byla by nádherná. Nebudu ti do toho více kecat, třeba za pár měsíců si ji přepracuješ sám a bude úžasná... :)).. U mě dobrý ..:))

Patřila jsi k nejlepším, teď jsi jen sbírka hloupostí.
Jen nazýváme vzpomínkymi - Vzpomínky jsou zbraní.
Nelítostnou, neúprosnou. Každý sám se jimi raní.
Kéž bych uměl čas procestovat pozpátku.
Abych napravil - tu pokaženou pohádku.
.
.
.
Moc krásné...
Jen nazýváme vzpomínkymi - Vzpomínky jsou zbraní.
Nelítostnou, neúprosnou. Každý sám se jimi raní.
Kéž bych uměl čas procestovat pozpátku.
Abych napravil - tu pokaženou pohádku.
.
.
.
Moc krásné...

Devils_PIMP: Kdyby mělo být vše dokonalé, jakému ideálu by jsme se pak chtěli přibližovati, co by nám bylo hnacím motorem? :)
Opět ti musím poděkovat, posledních pár dní je pro mne hnacím motorem Tvá maličkost
Opět ti musím poděkovat, posledních pár dní je pro mne hnacím motorem Tvá maličkost

Ne všechno je tip ťop ale ma to melodii a kupříkladu hned prvni verš je ala the best!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevyslovená myšlenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lék
Předchozí dílo autora : Zlomek vteřiny
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Psavec» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)