Zmatení

Zavedu vás do světa nevšedních zvyklostí.
Do světa plného divů a hloupostí,
ba dokonce i bysotstí,
jenž existovat by neměli již.

Nedej na uši,nos a nevěř zraku,
zde nemá mrak tvar mraku,
nebe je zde plné krutých draků,
jak poznat co je pravda? Snad brzy zříš.

Našel jsem zde krásného anděla,
Nic nechtěl a nic nedělal,
jen mlčky se v zrcadle se sledoval,
však nikdy není nic jak myslíš.

Přistoupil jsem k té krásce,
dal jsem na vzhled já blázen,
a z anděla se stal Ďábel,
teď už i ty snad pochopíš.

Každý může tvé oči klamat,
stejně jako uším lhát,
při čem tedy pevně stát?
Srdce - nejmocnější sval,věř,ten nikdo neskolí.