|
... už uležená
... pocta Borisu Vianovi
... pro ARA a ještě jedou pro Vítka Kremličku a Michaelu Kubiasovou
... možná jste ji tu už někdy četli
 20.01.2012 2 1460(9) 0 |
V plicích mi roste leknín
a ústy kašlu vodu
nejím, sespím, o zítřích nesním
v bělostném doprovodu
zpívám den za dnem
o tom, jak vlasy voní nám po leknínu
o tom, že chřadnem
jsme dívky v kalhotách z bengalínu
pomalu, pomalu vadnem
zatímco uvnitř našich plic
v pokojích nemocnic
kvete ten danajský dar od našich milenců
čertovo kvítko od boha
dělá z nás hrstku chorých šílenců
křičíme bolestí a ona obloha
nezmění barvu, ani tvar nezmění
a tahle bolest je naší pěnou dní
a ústy kašlu vodu
nejím, sespím, o zítřích nesním
v bělostném doprovodu
zpívám den za dnem
o tom, jak vlasy voní nám po leknínu
o tom, že chřadnem
jsme dívky v kalhotách z bengalínu
pomalu, pomalu vadnem
zatímco uvnitř našich plic
v pokojích nemocnic
kvete ten danajský dar od našich milenců
čertovo kvítko od boha
dělá z nás hrstku chorých šílenců
křičíme bolestí a ona obloha
nezmění barvu, ani tvar nezmění
a tahle bolest je naší pěnou dní
11.02.2016 - 23:51Je mi povědomá... A líbí se mi ten nápad s leknínem. A pěna dní? Je symbolem bolesti, kterou tiše snášíme, ale zároveň zdrojem našeho klidu, protože je v našem srdci a tedy součástí toho, kým jsme a to díky někomu? :-)
20.01.2012 - 14:08D_P
Ano má,m pocit že jsem ji tu už zahlédl a to jsem mladší psanec... a poud si pamatuji chválil jsem pěkné metafory - a melodii a činím tak znovu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
