pro tu Kolemjdoucí..
07.01.2012 6 1191(20) 0 |
stála jsi tam
a já se dívala
jak umíráš
odcházela jsi
a já viděla tvoje oči
vzdalující se vlasy
rudé vodopády
ve kterých se odráželo
všechno světlo života
Vrahové - to oni nás spojili
a ty vlasy..
co nás rozdělilo?
jen hloupost
hloupá souhra osudu
a náhod
spiknutí
a tobě je to vlastně jedno
to je na tom to nejhorší
nenávidím tvoje přítomné já
protože to dřívější bylo..
bylo dokonalé? ano, bylo
změnila jsem se já?
nebo ty?
umírám a ty se jen směješ
škodolibý úšklebek
a říkáš
bude to tak lepší
pro nás pro obě
a přitom sama víš, že lžeš
slzy stékají po tvářích
ztělesnění ďábla
smažeme to, ano?
dáváš mi šach mat
poslední úder
který jsem přežila
s následky
a bez tebe
brzy to bude jen ošklivá vzpomínka
ale je jich nějak hodně
ne, neumím to vyjádřit
ne slovy, možná obrazy
možná pocity
slzy a vlasy a chut odejít
vidět tvojí tvář
a říkat "jsi můj anděl"
jsi všechno co vidím
a všechno co potřebuji
můj motýlku
ano, jsi jako motýl
tak křehká
a přitom tak samostatná
nic není takové, jak se zdá
kytarové riffy
i ty něco říkají
možná že stoupáme po schodech
a nikdo neví, kam dojdeme
ani my sami
odejít
od kud?
ze světa
kam?
jakkoliv
proč?
cítíš tu vůni?
nevím co ti kdo řekl
a nevím ani co kdy kdo řekl mě
a co sem komu řekla já
řekla sem ti něco?
je to možný
připouštím
chci toho tak hodně?
bejt šťastná
je to fakt tak moc?
velký požadavky
pár krabek cigaret, hudba, chlast
a pár lidí, co za to stojí
k tomu místo, kde je klid
víc nechci, víc nežádám.
Víc nepotřebuju
snad jenom zapomenout
a nevědět
chci to zaspat
a Kurtův svetr
kdo ví, jak to tehdy bylo
kdo ví, jak je to dnes
a jak to bude zítra
ty to víš?
jistěže, ale v tomhle jsi jen lhářka
stejná jako zbytek
tvoje oči jsou plné
plné prázdna
tvůj úsměv už není
a rudý vodopád se změnil na popel
popel ve vzpomínkách
objetí a hlas
smích a jizvy
ruce, nohy
a bulva
maximálně
bude to zas někdy fajn?
jasně že jo
nejsem si jistá
jsem totiž jenom jedna malá holka
jsem dneska šťastná?
jestli jo, tak o tom nevím
zlomíme ti nohy
každej den je stejnej
ne, už to nejde
nezvládám to
prostě dost
kouřit a spát
nic víc
a možná ani to
užij si život, pokud to jde
buď rád, za to co máš
je jedno jestli to chápeš
hlavní je neposlouchat hlavu
ale to další
těžko říct, co to vůbec je
stojí to za to?
co za co?
studuj
a buď právník
nebo co vlastně
jde jenom o princip
kterej neznáme¨
snaž se
a třeba to někdy vyjde
i když tomu nevěříme
kdo by věřil?
nám taky nikdo nevěří
lžeme
už ani my sami si něvěříme
a nevěříme okolí
důvěra
to slovo nezapadá do našeho slovníku
plnýho nadávek a hnusu
věci se dějou, čert to vem..
a já se dívala
jak umíráš
odcházela jsi
a já viděla tvoje oči
vzdalující se vlasy
rudé vodopády
ve kterých se odráželo
všechno světlo života
Vrahové - to oni nás spojili
a ty vlasy..
co nás rozdělilo?
jen hloupost
hloupá souhra osudu
a náhod
spiknutí
a tobě je to vlastně jedno
to je na tom to nejhorší
nenávidím tvoje přítomné já
protože to dřívější bylo..
bylo dokonalé? ano, bylo
změnila jsem se já?
nebo ty?
umírám a ty se jen směješ
škodolibý úšklebek
a říkáš
bude to tak lepší
pro nás pro obě
a přitom sama víš, že lžeš
slzy stékají po tvářích
ztělesnění ďábla
smažeme to, ano?
dáváš mi šach mat
poslední úder
který jsem přežila
s následky
a bez tebe
brzy to bude jen ošklivá vzpomínka
ale je jich nějak hodně
ne, neumím to vyjádřit
ne slovy, možná obrazy
možná pocity
slzy a vlasy a chut odejít
vidět tvojí tvář
a říkat "jsi můj anděl"
jsi všechno co vidím
a všechno co potřebuji
můj motýlku
ano, jsi jako motýl
tak křehká
a přitom tak samostatná
nic není takové, jak se zdá
kytarové riffy
i ty něco říkají
možná že stoupáme po schodech
a nikdo neví, kam dojdeme
ani my sami
odejít
od kud?
ze světa
kam?
jakkoliv
proč?
cítíš tu vůni?
nevím co ti kdo řekl
a nevím ani co kdy kdo řekl mě
a co sem komu řekla já
řekla sem ti něco?
je to možný
připouštím
chci toho tak hodně?
bejt šťastná
je to fakt tak moc?
velký požadavky
pár krabek cigaret, hudba, chlast
a pár lidí, co za to stojí
k tomu místo, kde je klid
víc nechci, víc nežádám.
Víc nepotřebuju
snad jenom zapomenout
a nevědět
chci to zaspat
a Kurtův svetr
kdo ví, jak to tehdy bylo
kdo ví, jak je to dnes
a jak to bude zítra
ty to víš?
jistěže, ale v tomhle jsi jen lhářka
stejná jako zbytek
tvoje oči jsou plné
plné prázdna
tvůj úsměv už není
a rudý vodopád se změnil na popel
popel ve vzpomínkách
objetí a hlas
smích a jizvy
ruce, nohy
a bulva
maximálně
bude to zas někdy fajn?
jasně že jo
nejsem si jistá
jsem totiž jenom jedna malá holka
jsem dneska šťastná?
jestli jo, tak o tom nevím
zlomíme ti nohy
každej den je stejnej
ne, už to nejde
nezvládám to
prostě dost
kouřit a spát
nic víc
a možná ani to
užij si život, pokud to jde
buď rád, za to co máš
je jedno jestli to chápeš
hlavní je neposlouchat hlavu
ale to další
těžko říct, co to vůbec je
stojí to za to?
co za co?
studuj
a buď právník
nebo co vlastně
jde jenom o princip
kterej neznáme¨
snaž se
a třeba to někdy vyjde
i když tomu nevěříme
kdo by věřil?
nám taky nikdo nevěří
lžeme
už ani my sami si něvěříme
a nevěříme okolí
důvěra
to slovo nezapadá do našeho slovníku
plnýho nadávek a hnusu
věci se dějou, čert to vem..
02.02.2012 - 11:10
Yana: Jestli to připomíná Kurta Cobaina (byť jen vzdáleně), nebo to na tebe tímhle směrem takhle zapůsobilo, je to největší pocta, jakou bych ani neočekávala. Kdyby si stála vedle mě, nejspíš by si byla jedena z mála lidí, kteří mě viděli v upřímném úžasu a s ruměncem ve tvářích :D velice děkuji. Nejen tobě, ale všem :)
02.02.2012 - 09:57
Teda, buď tvoje fantazie, nebo ty sama jste úžasné. Hlubokomyslné dílo, pravda. Kurt Cobain?
07.01.2012 - 11:15
Názov je super a niektoré obraty ma oslovili. Napr. rudé vodopády. Dielo však pre mňa vzhľadom na vek autorky nie je uveriteľné a nemohol som ho prijať ako zažitú vec aj keď sa to tvári ako veľmi osobná skúsenosť. Keby som si pred prečítaním básne neprečítal vek autorky, asi by som ten text čítal s inými pocitmi a napísal iný komentár...
07.01.2012 - 10:57
pominu že se zde o báseň ale zcela jistě nejdná - a Ť už mluvíme o struktuře, či jistém tempu, kterému jsem nepřišel na kloub, nutno říci, že dané dílo má hodnotu sdělení a jakési kouzlo a šmrnc... z pravá dobrý - z leva maličko tanky....
07.01.2012 - 09:38
Napřed jsem ti chtěla nadat, že to není báseň, ale slohovka, ale nakonec mě dostala, vtáhla do děje a ten konec, to je něco úžasného, na tvůj věk , je úchvatná...myslím, že když se budeš zdokonalovat, budeš fakt hodně dobrá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věci se dějou, čert to vem.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mouchy a můra
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [11], AlexDrobecek [10], Leluš [9], Elis_Nordan [7]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)