 06.01.2012 7 1146(23) 0 |
Mé noční můry jsou tu s námi.
V paneláku, kde plesniví stěny.
V jedna jedna, kde není kam dát gumovky.
Se psem, co mě miluje.
S mužem, kterého miluju já.
Maluju si budoucnost bez jejich přízraku.
Ale DNA byla vždycky svině.
V paneláku, kde plesniví stěny.
V jedna jedna, kde není kam dát gumovky.
Se psem, co mě miluje.
S mužem, kterého miluju já.
Maluju si budoucnost bez jejich přízraku.
Ale DNA byla vždycky svině.
20.01.2012 - 22:58Jo je dobrá, ale né tak jako jiné tvoje. Ta zmínka o DNA je tam tak nějak bezprizorně. Jako odpověď na zapomenutý nevznesený dotaz. Ale ten obraz, který to vykresluje je čistě zřetelný.
10.01.2012 - 08:25no - tak ta je opravdu dost dobrá... taková drsně upřímně pravdivá, řekl bych :-)
06.01.2012 - 15:50D_P
Asi jsem mimo.... ;(
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Biologické makromolekuly mých nočních můr... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Papundeklové fluidum...
Předchozí dílo autora : Čecháčkovské sbohem...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
malázlobilka [16], Wizard [15], terezK [15], Markett [14], jan.novaque [11], betty [11], Inugirl [11], terinak [10]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
