když se zamotá láska
![]() ![]() ![]() ![]() |
Expozice:
Koco-vina.
!*/;?$§“
Nohy s hlavou v tom stejnym betonu.
Žaludek v becheru s tonikem.
Jinak štastnej. Dočasně bezprizorní.
Ale celej. Dočasně nedostupnej.
Flákám se tělem.
Zbytkem se deru
v davu punkrockovýho koncertu
z půdy.
Ze zaprášené půdy
včerejších pocitů a vzpomínek
Flashbacků
z betonu za 49,- Naproti
Nebo TADY..?
To těžko nebo těžko říct.
Pak najednou koukací historka:
(Zápletka)
,,Povidám,
Slečno, mám Vám tu pomoct !
s tím kufrem.“
A ona cosi jakože
nějaká jiná věta
Možná něco že počasí a tak.
Já koukám.
JE KRÁSNÁ.
Né, že by mě počasí nezajímalo
Ale čumím na NI.. Ostatní smysly v prdeli..
Už -ne- čumim -> Vejrám.
Pak dělám že nevejrám
kousek opodál
………
Kousek opodál
jakože vejrám jinam.
Cítím jak mi banda
slizkejch kreténu z diskoték,
keder a jinech podivnejch
existencí
včetně: Parta lámačů dívčích srdcí.
Těch ještě čistejch, najivních srdcí a duší..
Tihle všichni berou útokem můj zátylek.
Ze zátylku se mi chtěj
dostat do hlavy
Na budoucí půdu, kterou se
rozhodně
nechci brodit.
->
Nepouštím. STOP.
Mažu. Konec.
Zmiz !
Od-pad
Od–padám
A padám pryč.
Protože
J
Á
PŘECE
Ve vztahu nikdy ne-pro-padám !
Vítězství = Vý- těé- snit.
YES
:-)
:-)
:-)
Pak dlouho nic.
Je klid.
Jakože refrén.
Reklama.
Čas na cígo.
Lepší než se může zdát.
Já totiž
NE-PRO-PADÁM !!
nikomu a panice.
Konfrontace:
Po večeři ale čumim.
,,kreténe“
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Je zpátky.
Kdo.
Slečna. Že?
Jo:-) nebo Jo:-(.
Je zpátky v celé kráse.
Šine si to rovnou ke mně.
Je zpátky a vypadá, že
to vzala přes půdu, kde
naložila můj beton za 49,-
Přišla mi ho vrátit,
jakože ho už nechtěj
a že po-cestě se z toho stalo:
,,Hele, nedáš si pivo,
nebo něco ostřejšího.“
Prej jo. Dám si líh.
No tak lejuuuuu….
Do sebe, ze sebe, do sebe, do sebe, do sebe, ze sebe, do sebe.
Do ní, do sebe, do ní, do sebe..
pak…
DO nás, DO nás. DO-prdele, kurva, proč?:
a)Žvatlám
b)Čumím víc než na začátku,
rozhodně!!-víc než před minutou
a
rozhodně!! – víc než bych měl.
c)Žvatlám
Zase spuštnej mód: Jakože jsem zajimavej.
Ona už dávno není ona.
-slečna s kufrem-
Teď je to ONA.
Má jméno, hlas, názor,
povídá samý zajímavý a hezký věci
samý zajímavý věci.
DOKONCE
poslouchá moje žvásty.
Zdá se,
že i reaguje…
Alespoň to tvrdí moje sedmý pivo.
JO!,
to sedmý a to další pivo a i to pivo po něm….,
který rozpouští veškerý
pokusy
(který byť jen chtěly existovat)
pokusy
zastavit tok slov, pocitů,
tok čumění.
Tok pocitů o čumění.
Tok dalšího chlastu.
Celej tenhle zkurvenej veletok.
Nebo spíš VEDLEtok. Jako já
Jako já se vedle tok
Vedle tok sem vír po víru,
víry, jezy, splavy, vlnobití!,
víry, jezy, splavy, vlnobití!,
spodní proudy, vír,
řeka
mělčina
splav….
…..a pak dost…
------------Ticho-------------
Pauza
Taková ta díra v časoprostoru
Někde mezi třetí a pátou hodinou
Ranní
Taková ta díra v časoprostoru
Ji odnesla,
vzala s sebou
zpátky do chladnejch
ulic ranní Olomouce.
Jako sníh roztála
mezi spárama
kočičích hlav.
Katarze:
Doma čeká návštěva.
Inspekce z ministerstva
svědomí
Obrovská ženská
(typ: učitelka gymnázia)
s lejstrama a kosou opřenou v rohu.
Nadhazuje mě na vidlích,
obrací v posteli
Tam a zpět.
A já neřvu
->
musím být tiše.
Nechci vzbudit
Svoje nádherný
3 roky
3 roky nonstop štěstí
Hned vedle
V mé posteli.
A tak šeptám.
Říkám, že já to nebyl
a že se přece
Nic
Nikomu
Nestalo
,,Sem se nedotk“ povídám
,,Sem se nedotk!!“
A…
JI ne-chci vzbudit.
Ráno po obědě
SE ne-chci vzbudit.
A celej další den,
všechny ty ostatní návštěvní dny
ženské s lejstrama, kosou a vidlema
Povídám
,,Sem se nedotk!!“
NO A CO VOLE?
:-(
Je to fakt.
a tak píšu
svůj Vedletok pocitů
Jen ať ta
ženská
s lejstrama, kosou a vidlema
konečně
VYPADNE.
Koco-vina.
!*/;?$§“
Nohy s hlavou v tom stejnym betonu.
Žaludek v becheru s tonikem.
Jinak štastnej. Dočasně bezprizorní.
Ale celej. Dočasně nedostupnej.
Flákám se tělem.
Zbytkem se deru
v davu punkrockovýho koncertu
z půdy.
Ze zaprášené půdy
včerejších pocitů a vzpomínek
Flashbacků
z betonu za 49,- Naproti
Nebo TADY..?
To těžko nebo těžko říct.
Pak najednou koukací historka:
(Zápletka)
,,Povidám,
Slečno, mám Vám tu pomoct !
s tím kufrem.“
A ona cosi jakože
nějaká jiná věta
Možná něco že počasí a tak.
Já koukám.
JE KRÁSNÁ.
Né, že by mě počasí nezajímalo
Ale čumím na NI.. Ostatní smysly v prdeli..
Už -ne- čumim -> Vejrám.
Pak dělám že nevejrám
kousek opodál
………
Kousek opodál
jakože vejrám jinam.
Cítím jak mi banda
slizkejch kreténu z diskoték,
keder a jinech podivnejch
existencí
včetně: Parta lámačů dívčích srdcí.
Těch ještě čistejch, najivních srdcí a duší..
Tihle všichni berou útokem můj zátylek.
Ze zátylku se mi chtěj
dostat do hlavy
Na budoucí půdu, kterou se
rozhodně
nechci brodit.
->
Nepouštím. STOP.
Mažu. Konec.
Zmiz !
Od-pad
Od–padám
A padám pryč.
Protože
J
Á
PŘECE
Ve vztahu nikdy ne-pro-padám !
Vítězství = Vý- těé- snit.
YES
:-)
:-)
:-)
Pak dlouho nic.
Je klid.
Jakože refrén.
Reklama.
Čas na cígo.
Lepší než se může zdát.
Já totiž
NE-PRO-PADÁM !!
nikomu a panice.
Konfrontace:
Po večeři ale čumim.
,,kreténe“
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Je zpátky.
Kdo.
Slečna. Že?
Jo:-) nebo Jo:-(.
Je zpátky v celé kráse.
Šine si to rovnou ke mně.
Je zpátky a vypadá, že
to vzala přes půdu, kde
naložila můj beton za 49,-
Přišla mi ho vrátit,
jakože ho už nechtěj
a že po-cestě se z toho stalo:
,,Hele, nedáš si pivo,
nebo něco ostřejšího.“
Prej jo. Dám si líh.
No tak lejuuuuu….
Do sebe, ze sebe, do sebe, do sebe, do sebe, ze sebe, do sebe.
Do ní, do sebe, do ní, do sebe..
pak…
DO nás, DO nás. DO-prdele, kurva, proč?:
a)Žvatlám
b)Čumím víc než na začátku,
rozhodně!!-víc než před minutou
a
rozhodně!! – víc než bych měl.
c)Žvatlám
Zase spuštnej mód: Jakože jsem zajimavej.
Ona už dávno není ona.
-slečna s kufrem-
Teď je to ONA.
Má jméno, hlas, názor,
povídá samý zajímavý a hezký věci
samý zajímavý věci.
DOKONCE
poslouchá moje žvásty.
Zdá se,
že i reaguje…
Alespoň to tvrdí moje sedmý pivo.
JO!,
to sedmý a to další pivo a i to pivo po něm….,
který rozpouští veškerý
pokusy
(který byť jen chtěly existovat)
pokusy
zastavit tok slov, pocitů,
tok čumění.
Tok pocitů o čumění.
Tok dalšího chlastu.
Celej tenhle zkurvenej veletok.
Nebo spíš VEDLEtok. Jako já
Jako já se vedle tok
Vedle tok sem vír po víru,
víry, jezy, splavy, vlnobití!,
víry, jezy, splavy, vlnobití!,
spodní proudy, vír,
řeka
mělčina
splav….
…..a pak dost…
------------Ticho-------------
Pauza
Taková ta díra v časoprostoru
Někde mezi třetí a pátou hodinou
Ranní
Taková ta díra v časoprostoru
Ji odnesla,
vzala s sebou
zpátky do chladnejch
ulic ranní Olomouce.
Jako sníh roztála
mezi spárama
kočičích hlav.
Katarze:
Doma čeká návštěva.
Inspekce z ministerstva
svědomí
Obrovská ženská
(typ: učitelka gymnázia)
s lejstrama a kosou opřenou v rohu.
Nadhazuje mě na vidlích,
obrací v posteli
Tam a zpět.
A já neřvu
->
musím být tiše.
Nechci vzbudit
Svoje nádherný
3 roky
3 roky nonstop štěstí
Hned vedle
V mé posteli.
A tak šeptám.
Říkám, že já to nebyl
a že se přece
Nic
Nikomu
Nestalo
,,Sem se nedotk“ povídám
,,Sem se nedotk!!“
A…
JI ne-chci vzbudit.
Ráno po obědě
SE ne-chci vzbudit.
A celej další den,
všechny ty ostatní návštěvní dny
ženské s lejstrama, kosou a vidlema
Povídám
,,Sem se nedotk!!“
NO A CO VOLE?
:-(
Je to fakt.
a tak píšu
svůj Vedletok pocitů
Jen ať ta
ženská
s lejstrama, kosou a vidlema
konečně
VYPADNE.

hereticbeast
zmáčkl si spoušť a z hlavně vyšlo tolik slov...které se do mě dostaly stejně snadno, jakoby vyšly kulky.

btner: jasne, je to otazka osobniho vkusu .. za blabol se omlouvam... myslel jsem o v dobrem .... :)

loner: Tak jasně že tady jde spíš o formu než o obsah. Ta ,,punková,, (jak já tomu říkám) struktura a syrovost vyjádření má díky své přímočarosti vzbuzovat upřimnost a pravdivost sdělení. To je to co vidím jako svůj autorskej přínos. To označuji za svůj cíl.. Tudíž to není nic co by vzniklo náhodně v kocovině, ale zcela záměrně a za střízliva. Možná to bude lépe rozpoznatelný až po vícere příspěvcích.
Díky tomu si může dát obsah volno. Ale říkat tomu blábol mi přejde trochu přitažený. Kdyby sme se v tom vrtali, tak velká většina prózy i poezie o lásce vyznívá jako blábol. Málo kdo to umí zabalit tak, aby z toho nevnikl patos nebo nuda. Ale pořád to není blábol.
Díky tomu si může dát obsah volno. Ale říkat tomu blábol mi přejde trochu přitažený. Kdyby sme se v tom vrtali, tak velká většina prózy i poezie o lásce vyznívá jako blábol. Málo kdo to umí zabalit tak, aby z toho nevnikl patos nebo nuda. Ale pořád to není blábol.

btner: no to bude asi tim, zes to psal se zbytkacem 3 promile :) ... je to blabol ... ale dobry, je to dobry prave v tom, zes to necesal ... a prave proto jsme si my mohli precist, co se ti honi v hlave ...:) take it easy :))

taron: loner: DDD: Děkuju za Vaše názory. Trochu mě štve, že to ze začátku odrazuje. Jen nevím jestli je to délkou nebo nesouvislým rozjezdem, jak podotkl loner.

Hmmm, zajímavé, možná si už na ty sprostý slova začínám zvykat, nebo co....ale toto mě dost bavilo.... u mě dobrý:))))

no - popravdě řečeno přečíst to celý mě donutil až lonerův komentář, ale jsem nesmírně rád že jsem to udělal. Super!!!

ty vo*e :) to je uprimny. Prvni dojem, ze je to nesouvisly, ale docet jsem to az do konce! A to znamena, ze se mi to libi! Ze jsem to nezahodil po par radcich ... to neni basen, to je mentalni prochazka teenagera ... jak osvezujici! Dik a zase se nekdy prijd projit .... :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
VINA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Někdy v tom věku
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zajem [16], nebezpecny [15], Nevim7 [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?