|
|
Člověk se nemůže
jen tak utopit v potoku
jen tak vdechovat doušky slané vody
se slzných kanálků mlčícího davu
tentokráte už bez šusťákových bund
Kolena nás bolí
a tak s touhou spočinout na ně padáme
a z nitra se nám dere němý vřesk se svým vlastním jménem
Jaktože, že ještě nikdo neřekl amen?
My
navyklí na instrukce a rady dnes čekáme
/byť víme že marně/
A po ostatních koutky očí tajně pomrkáváme
/jak mlčí a tváří se chladně/
A tak prosím tě
Raději si buď ironická a s nadhledem
nežli děvka bez pokory
Každý dluží ostatním jednou padnout na kolena
a sklopit hlavu
a třeba
a nazávěr
upřímně poděkovat
za svoji svobodu.
jen tak utopit v potoku
jen tak vdechovat doušky slané vody
se slzných kanálků mlčícího davu
tentokráte už bez šusťákových bund
Kolena nás bolí
a tak s touhou spočinout na ně padáme
a z nitra se nám dere němý vřesk se svým vlastním jménem
Jaktože, že ještě nikdo neřekl amen?
My
navyklí na instrukce a rady dnes čekáme
/byť víme že marně/
A po ostatních koutky očí tajně pomrkáváme
/jak mlčí a tváří se chladně/
A tak prosím tě
Raději si buď ironická a s nadhledem
nežli děvka bez pokory
Každý dluží ostatním jednou padnout na kolena
a sklopit hlavu
a třeba
a nazávěr
upřímně poděkovat
za svoji svobodu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
18.12.11 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smog
Předchozí dílo autora : Bože můj
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Rony [17], Adéla [15], sqeerukl [14], Ingo [14], máni brzková [13], filliu [12], MaPi [12], TenNovej [12], Pigi [10], Ho visto cadere una stella [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

