přidáno 09.12.2011
hodnoceno 3
čteno 945(16)
posláno 0
Topím,se ve slzách svých,

chci se znovu podívat do očí tvých.



Zase je zpátky ta strašná bolest,

co trhá mi srdce,

to, co bolí,

a chutná tak trpce.



Nikdy,tě nemužu mít,

tohle dobře vím,

i když se tomu bráním,

přesto v duchu o tom sním.



Vždy,když znovu přijedeš a tvoje oči spatřím,

srdce se mi rozbuší,

ale to tvé,to netuší.



Mnoho záteras mi k tobě cestu skříží

kdy se s tím mé srdce smíří?



Pohled na Tebe, ve mě mnoho změní,

dotek a chut tvých rtů,

mi přináší prožití štastných dnů.



Když odjíždíš,

tak jak to bolí,nevidíš,

hluboké rány ve mě zanecháš,kdy mě ztoho vynecháš?



Nejde mi tě přestat milovat a jít o krok dál,

tohle nemá dohru,

pro mě zatím jenom prohru.



Snad za krátko to přejde,i když ted zrovna cítím,

že zatím to ještě nejde.
přidáno 10.12.2011 - 09:23
Milostná láska je nádherná, i když neopětovaná....ale to už asi víš
přidáno 10.12.2011 - 06:57
:-)
přidáno 10.12.2011 - 04:43
Myslím, že se časem ke svým veršům vrátíš a něco v nich ještě vychytáš. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zamilovaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pro tátu...
Předchozí dílo autora : Zatracení

» narozeniny
Rony [15], Adéla [13], sqeerukl [12], Ingo [12], máni brzková [11], filliu [10], MaPi [10], TenNovej [10], Pigi [8], Ho visto cadere una stella [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming