09.12.2011
3
Topím,se ve slzách svých,

chci se znovu podívat do očí tvých.



Zase je zpátky ta strašná bolest,

co trhá mi srdce,

to, co bolí,

a chutná tak trpce.



Nikdy,tě nemužu mít,

tohle dobře vím,

i když se tomu bráním,

přesto v duchu o tom sním.



Vždy,když znovu přijedeš a tvoje oči spatřím,

srdce se mi rozbuší,

ale to tvé,to netuší.



Mnoho záteras mi k tobě cestu skříží

kdy se s tím mé srdce smíří?



Pohled na Tebe, ve mě mnoho změní,

dotek a chut tvých rtů,

mi přináší prožití štastných dnů.



Když odjíždíš,

tak jak to bolí,nevidíš,

hluboké rány ve mě zanecháš,kdy mě ztoho vynecháš?



Nejde mi tě přestat milovat a jít o krok dál,

tohle nemá dohru,

pro mě zatím jenom prohru.



Snad za krátko to přejde,i když ted zrovna cítím,

že zatím to ještě nejde.
 10.12.2011 09:23
Milostná láska je nádherná, i když neopětovaná....ale to už asi víš
 10.12.2011 06:57
:-)
 10.12.2011 04:43
 ARA
Myslím, že se časem ke svým veršům vrátíš a něco v nich ještě vychytáš. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.