Damn Bad Clouds Over The Rainy Town

Připomeň mi, lásko, všechny ty časy zlý
Já zapomínám dřív, než se rány zajizví.
Jak táhly černý mraky a zítřka ses bála,
tak si jen vzpomeň, jak jsi mě milovala.

Lehni si zase na chladnou trávu
a jenom trošku dýchej rychleji.
A zase přitiskni na mou hruď svoji hlavu,
lež se mnou v dešti, lež se mnou v naději.

Už nevím ani jaks´ plakala, když jsme se loučili,
jak stála jsi u vlaku, když jsem odjížděl.
Týden co týden levným chlastem (a láskou) opilí.
Už ani nevím, jak tvůj smích zněl.

Všechno jsem zapomněl...
To dobré, abych si nestýskal,
a to zlé - sama víš, jaký to bylo
nemít co na nohy, z hladu se hádat
a žrát kůže a hnus a co někde zbylo.


Jednou jsem zastavil čas a zjistil,
že všechny kytky pomřely
asi pro slzy od obou z nás.
Jen tak tam bez života, mrchy, ležely
a já vážně nevím, jestli budou růst zas...

Chtěla ses schovat v mým stínu,
ale svět není tělem mým
a až na nás nebe bude padat,
já ho jen stěží udržím.

A až se tak opravdu jednou stane,
lehni si do trávy - však už to znáš.
Vybav si toho kluka, jak celej touhou plane.
Vybav si mně...

...Jestli si vůbec vzpomínáš...