|
Záverečná část šestidílného cyklu.
 22.09.2011 2 1384(6) 0 |
Livin a dream
ve městě andělů
náhle si procitla a s krůpějemi potu na čele
jsi ochutnávala poslední kapky švestkkové
noci
Ten pocit!
A já pod tvými okny nadávám a piji
a právě v tvém snu si žiji
JE mi vážně moc líto všech lidí
které probudím a jistě budou ráno také nadávat
a večer pít a o zeleninu na tržnici handlovat
a tlustá paní z pátého mi zas přinese polévku do podkroví
a sem tam i uklidí já jsem jí moc vděčný, ale...
stejně to nepřehluší
můj tvůj sen o milování
které přišlo po špičkách
a teď ho slyším se mi smát
opírám si těžkou hlavu o brizolit vašeho domu
slečno !
spusťte mi provaz ze záclon a pavučin
já do vaší komnaty půjdu rád
já ukážu vám hudbu bez tónin
a na lásku my si budem hrát.
ve městě andělů
náhle si procitla a s krůpějemi potu na čele
jsi ochutnávala poslední kapky švestkkové
noci
Ten pocit!
A já pod tvými okny nadávám a piji
a právě v tvém snu si žiji
JE mi vážně moc líto všech lidí
které probudím a jistě budou ráno také nadávat
a večer pít a o zeleninu na tržnici handlovat
a tlustá paní z pátého mi zas přinese polévku do podkroví
a sem tam i uklidí já jsem jí moc vděčný, ale...
stejně to nepřehluší
můj tvůj sen o milování
které přišlo po špičkách
a teď ho slyším se mi smát
opírám si těžkou hlavu o brizolit vašeho domu
slečno !
spusťte mi provaz ze záclon a pavučin
já do vaší komnaty půjdu rád
já ukážu vám hudbu bez tónin
a na lásku my si budem hrát.
22.09.2011 - 19:14Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Marion vol.6 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Harlekýn
Předchozí dílo autora : Marion vol.5
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
