13.7. 2006
![]() ![]() ![]() ![]() |
Už celé mesiace, snáď každý deň v týždni,
Spomienka na Teba moju myseľ trýzni.
Ako ťa len dostať z hlavy?!
Pre Teba ma srdce bolí,
slzy sa mi z očí rinú,
hoci viem, že trápiť sa neoplatí;
- iste máš pri sebe inú –
opíjaš ju v posteli vášnivými bozkami,
(tak, ako mňa před mnohými dňami...)
Rozmýšľam,či nahradí Ti bývalú –
Možno o tom márne presviedčaš sám seba;
- láska moja, nič v zlom, no tak Ti treba…
Spomienka na Teba moju myseľ trýzni.
Ako ťa len dostať z hlavy?!
Pre Teba ma srdce bolí,
slzy sa mi z očí rinú,
hoci viem, že trápiť sa neoplatí;
- iste máš pri sebe inú –
opíjaš ju v posteli vášnivými bozkami,
(tak, ako mňa před mnohými dňami...)
Rozmýšľam,či nahradí Ti bývalú –
Možno o tom márne presviedčaš sám seba;
- láska moja, nič v zlom, no tak Ti treba…


Ono je to sice od srdce, ale nějak mě to nedojalo. Je zajímavé, že jsi to zveřejnila i přes ten časový odstup. 4 roky. Je to tedy pro tebe aktuální i dnes, nebo to má spíš nádech takového vláčeného kamene plného vzpomínek?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trápenie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zvyknem klamať
Předchozí dílo autora : Chameleón
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)