Marion vol.3

Černá kapka po papíru stéká
a ve vzduchu citím ještě zbytek léta,
ale na stráni je sníh.

Píšu řádky jako tolikrát.
Mít splín či radost, tak jak tak
je to jen barva posledních dní.

Cítit krásu a vdechovat stesk,
mráz mi přeběhl po zádech.
Co je to hřích?

Mlčky sedím a pozoruji,
jak šedavé labutě odpluly,
ještě než se rozední.

Nacházím, co už jsem zapoměl.
Čas mi ty chvíle připoměl.
Má mysl zabloudila.

Jda úzkou uličkou náhle jsem se
zastavil a otočil se, spatřil jsem
v dáli svou duši.