|
Když někdo jednou večer sedí na Berounském nábřeží.
 13.09.2011 4 1333(10) 0 |
Ševelí listí
a já sedím u řeky
podzim to jistí
schovám tě do deky
když začně pršet
otřu ti tváře
to jsem si přečet
na stránkách kalendáře
nebude na spěch
mohu ti zpívat
nádech a výdech
ospale zývat
Vzpomínka na slova
teplem mne proleje
ty už jsi taková
máš v sobě závěje
netřeba neřestí
cestu si najdeme
křovím se proklestím
do konce dojdeme.
a já sedím u řeky
podzim to jistí
schovám tě do deky
když začně pršet
otřu ti tváře
to jsem si přečet
na stránkách kalendáře
nebude na spěch
mohu ti zpívat
nádech a výdech
ospale zývat
Vzpomínka na slova
teplem mne proleje
ty už jsi taková
máš v sobě závěje
netřeba neřestí
cestu si najdeme
křovím se proklestím
do konce dojdeme.
12.01.2012 - 19:14D_P
Není to špatné
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez názvu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úzkost
Předchozí dílo autora : Umírá jen to, co je skutečné.
