přidáno 13.08.2011
hodnoceno 2
čteno 1386(8)
posláno 0
Spíš, ale stále vnímáš,
zjizvenou tvář před světem skrýváš,
v očích slanou krev,
v žilách místo krve koluje ti hněv.

Víš, nebyl to sen,
protože v něm pravda tě ničí,
spíš a potom řev, někdo tu křičí.
Chceš se rázem probudit,
myšlenky osvobodit,
ale víčka slepený,
pod nimi oči skleněný,
ležíš sám vedle mrtvý ženy.
Její kalný oči plný strachu,
kapky krve usychají v prachu.

Když našli tě ležet,
v očích měl jsi strašnej strach,
byl jsi tu sám ale všude kolem krve pach.
přidáno 16.08.2011 - 19:44
...ruší mě to mrtví... mrtvé a nebo mrtvý by možná vypadalo líp...je to takový...dobře nasraný :D
přidáno 13.08.2011 - 11:46
Velice zajímavé myšlenky mě napadají po přečtění. Díky :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spíš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : šašek
Předchozí dílo autora : Zrozen byl pro prohru

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming