přidáno 30.07.2011
hodnoceno 8
čteno 1418(19)
posláno 0
Pohlaď mě úsměvem lásko,

Nevěřím tomu, že odcházíš…

Zahřej mě objetím, rozvesel slůvkem,

doufám, že to vše zachráníš.

Proč jednou jsme splynutí duší

A podruhé černá a bílá?

Proč jednou mě polibkem dusíš

a teď jsem zas cizí - snad jiná?
přidáno 03.09.2011 - 17:08
to je nádhera , připomíná stav mé duše
přidáno 02.08.2011 - 13:12
ta druhá půlka se mi taky líbí =)
přidáno 31.07.2011 - 23:58
rry:Děkuju;)
přidáno 31.07.2011 - 23:57
ARA: To víš já radši zkratky, ale Tvoje slovní objížďka je moc krásná a něco mi dala... Děkuju moc:-)
přidáno 31.07.2011 - 14:57
skvělá :)
přidáno 31.07.2011 - 09:30
Pěkná zkratka té staré záhady, kterou se lidé někdy tak zoufale snaží odvrátit nebo pochopit nebo její příčiny hledat ...kdesi..... Kdesi mimo ta místa, odkud přichází. Z neznámých koutů našich duší a nevědomí. Konflikt, nedorozumění. Z těch samých koutů, odkud často nebo částečně přichází i to, co je těmi stíny ohrožováno- Láska.
přidáno 30.07.2011 - 22:35
LUKiO: Děkuju...druhá polovina se vyloupla spontáněji;)
přidáno 30.07.2011 - 20:47
Hezká houpačka, hlavně druhá polovina se povedla :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Houpačka srdcová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svědomí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku