přidáno 03.07.2011
hodnoceno 4
čteno 942(13)
posláno 0
Je až zvláštní, jak moc jsou lidé v dnešní době tiší. Chodíme denně po ulici, míjíme cizí tváře, prázdné pohledy, vnímáme ten spěch, nicotné výrazy.
Dost lidí kouká jen tak do země, v hlavě spousty problémů a starostí. Matky, které přemýšlejí nad tím, co uvaří dětem k obědu. Studentni, kteří jsou vystresovaní ze zkouškového období.
Nedávno jsem byla v Itálii, všichni byli velmi komunikativní, usměvaví a vstřícní.
Úplně jiný život....
Určitě mají také své starosti, ale snaží se nad nimi tolik nepřemýšlet, zbytečně se neubíjet.
Muži jsou o dost galantnější. Každý den chodil na pláž, ve stejnou hodinu, jeden pár starých lidí. Prošedivělá babička s dědečkem. Pán ji přidržoval za ruku, když šla pomalými krůčky do moře. Bylo to krásné.
Mně osobně je velmi přijemné už jen to, když mi cizí muž podrží dveře, dá přednost při nástupu do vlaku, nebo se na mě jen usměje.
Za těmito gesty by se dle mého neměli skrývat náznaky flirtu ale jen slušné vychování.
Lidé stále někam spěchají, vráží do sebe, ať už v autobuse, na ulici nebo v obchodech. Stalo by se něco, kdybychom pořád tolik nechvátali?
Přišli bychom o nějakou životní změnu?
Možná právě proto mám tolik ráda psy. Jsou vám vděční za každou chvilku, kterou věnujete jim. Každý pohled, pohlazení vám oplácejí tou nejupřímnější věrností a oddaností. Mám doma fenku výmarského ohaře.
V jejích zeleomodrých očích cítím jistotu. Když je ke mně přitisklá a cítím tlukot jejího srdce, dochází mi, co k ní cítím a jak moc se k ní upínám.
Nikdy jsem se neupínala k žádnému člověku, jsem spíše sólistka, ale bez toho psa bych byla úplně nahraná.
Psi nemají předsudky a zábrany, které jim brání užívat si okamžiky. Neřeší, že se ušpiní když poběží zabahněným lesem...
Jednají spontáně, přesně tak, jak by měli jednat i lidé.
Neměli bychom si stále dávat pozor na každý náš pohyb a chování. Měli bychom jednat, tak jak to cítíme. Nebát se zařvat, nebát se brečet...
Chtít vyslovit svůj názor, nebránit se hádkám....
Toužit po tom, smát se až k slzám a ne se utápět v předsudkách.
....
přidáno 05.04.2012 - 22:37
Tohle se krásně čte. Určitě se to i krásně píše, krásně říká a krásně se na to i myslí. Ale udělat to.. neříkej, že sama to tak vidíš. Svět nemůžeš vidět očima nezastřenýma předsudkovým závojem, dokud si neprožiješ aspoň pár chvil, okamžiků mezi těmi odsuzovanými, špatnými lidmi. Potom je teprve dokážeš pořádně pochopit (, možná ani to ne) a neodsoudit. Nebo odsoudit. Poprávu, ne jen tak, z hecu, kvůli normálnu, kvůli většině, kvůli společnosti.
přidáno 03.07.2011 - 19:51
Já myslím, že jsem tě dobře pochopil. Já se také cítím líp s příjemnými, vlídnými a srdečnými lidmi, kteří se nebojí projevit. A emoce a jejich projevy patří k životu člověka. A právě Italové je umejí projevovat dost výrazně. A je to i zdravé, protože se ty energie prožijí a odžijí, a tedy neuloží jako patologická zátěž. A pokud lidé mají dostatečné sebepoznání, pak vědí, co a proč prožívají a mají tedy adekvátní emoční reakce. Nebo po opadnutí i negativních emocí jsou schopni sebereflexe a i konflikt nebo nedorozumění končí mírem. A je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Někdy to opravdu nejde - usmívat se a být pozorný a vlídný. Ale někdy je to i lenost. A někdy, i když není člověku zrovna do smíchu nebo do řeči, stačí malý zázrak - trochu se přemoci, přinutit se. A pak se často stane to, co za to stojí. Že odezva je tak milá, že už do smíchu a do řeči je. A za chybu se nestyď. Já je dělám taky, někdy je to jen překlep, ale někdy užasnu i nad hrubkou. Vzniklou třeba jen v nedostatečném soustředění. :-)
přidáno 03.07.2011 - 19:19
:) Děkuji za komentář, nechtěla bych být svědkem ztráty lidského sebeovládání, jen bych chtěla, aby se lidé víc odvázali a dávali najevo co cítí.
Samozřejmě mi dochází, že je spousta lidí, kteří si užívají a prožívají věci naplno, ale moc s nimi do styku nepřicházím.
Za chybu se stydím a hned jí opravím :).
přidáno 03.07.2011 - 18:16
Výmarský ohař je krásný! A věřím, že je ti s ním fajn. Ale lidé jsou prostě složitější zvířata. Mají bohatší vnímání, z čehož plynou i extrémy. Kladné i záporné. Ale tomu nadšení zkušeností v Itálii rozumím. Není to pravda, že lidé jsou všude stejní. Nemohou být. Trochu zjednodušeně řečeno - v mizerných podmínkách se mizerně žije. Přináší to negativní emoce, které mají vliv i na genetickou výbavu. A proto někdy výrazná změna trvá i několik generací. To spontánní jednání, o nemž píšeš, tomu se také někdy říká autentické. Bez přehnané seberegulace, sebekontroly. ALE! Nechtěj být svědkem úplné ztráty lidského sebeovládání v prožívání negativních emocí. :-) P.S. Vloudila se ti tam chyba - ráda psi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen tak mezi námi... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čekání
Předchozí dílo autora : Buď jen můj...

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Audrey Diamond, štiler
» narozeniny
basak.venda [11]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Meluzina :
Skvěle ovládá kritické myšlení a polemiku, vyzná se v politice i literatuře, umí poradit a její rady jsou tvůrčí a hodnotné, stejně jako myšlenky v jejích dílech.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku