<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>Adéla : Jen tak mezi námi...</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12279-jen-tak-mezi-nami</link>
		<description></description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Thu, 05 Apr 2012 20:37:00 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: Ziky</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12279-jen-tak-mezi-nami#65619</link>
			<pubDate>Thu, 05 Apr 2012 20:37:00 GMT</pubDate>
			<description>Tohle se krásně čte. Určitě se to i krásně píše, krásně říká a krásně se na to i myslí. Ale udělat to.. neříkej, že sama to tak vidíš. Svět nemůžeš vidět očima nezastřenýma předsudkovým závojem, dokud si neprožiješ aspoň pár chvil, okamžiků mezi těmi odsuzovanými, špatnými lidmi. Potom je teprve dokážeš pořádně pochopit (, možná ani to ne) a neodsoudit. Nebo odsoudit. Poprávu, ne jen tak, z hecu, kvůli normálnu, kvůli většině, kvůli společnosti.</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: ARA</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12279-jen-tak-mezi-nami#46983</link>
			<pubDate>Sun, 03 Jul 2011 17:51:50 GMT</pubDate>
			<description>Já myslím, že jsem tě dobře pochopil. Já se také cítím líp s příjemnými, vlídnými a srdečnými lidmi, kteří se nebojí projevit. A emoce a jejich projevy patří k životu člověka. A právě Italové je umejí projevovat dost výrazně. A je to i zdravé, protože se ty energie prožijí a odžijí, a tedy neuloží jako patologická zátěž. A pokud lidé mají dostatečné sebepoznání, pak vědí, co a proč prožívají a mají tedy adekvátní emoční reakce. Nebo po opadnutí i negativních emocí jsou schopni sebereflexe a i konflikt nebo nedorozumění končí mírem. A je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Někdy to opravdu nejde - usmívat se a být pozorný a vlídný. Ale někdy je to i lenost. A někdy, i když není člověku zrovna do smíchu nebo do řeči, stačí malý zázrak - trochu se přemoci, přinutit se. A pak se často stane to, co za to stojí. Že odezva je tak milá, že už do smíchu a do řeči je.  A za chybu se nestyď. Já je dělám taky, někdy je to jen překlep, ale někdy užasnu i nad hrubkou. Vzniklou třeba jen v nedostatečném soustředění. :-)</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Adéla</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12279-jen-tak-mezi-nami#46982</link>
			<pubDate>Sun, 03 Jul 2011 17:19:12 GMT</pubDate>
			<description>:) Děkuji za komentář, nechtěla bych být svědkem ztráty lidského sebeovládání, jen bych chtěla, aby se lidé víc odvázali a dávali najevo co cítí. 
Samozřejmě mi dochází, že je spousta lidí, kteří si užívají a prožívají věci naplno, ale moc s nimi do styku nepřicházím.
Za chybu se stydím a hned jí opravím :).</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: ARA</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12279-jen-tak-mezi-nami#46981</link>
			<pubDate>Sun, 03 Jul 2011 16:16:01 GMT</pubDate>
			<description>Výmarský ohař je krásný! A věřím, že je ti s ním fajn. Ale lidé jsou prostě složitější zvířata. Mají bohatší vnímání, z čehož plynou i extrémy. Kladné i záporné. Ale tomu nadšení zkušeností v Itálii rozumím. Není to pravda, že lidé jsou všude stejní. Nemohou být. Trochu zjednodušeně řečeno - v mizerných podmínkách se mizerně žije. Přináší to negativní emoce, které mají vliv i na genetickou výbavu. A proto někdy výrazná změna trvá i několik generací. To spontánní jednání, o nemž píšeš, tomu se také někdy říká autentické. Bez přehnané seberegulace, sebekontroly. ALE! Nechtěj být svědkem úplné ztráty lidského sebeovládání v prožívání negativních emocí.   :-) P.S. Vloudila se ti tam chyba - ráda psi.</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
