|
bez
|
myšlenky jako dráty
vysokého napětí
spojují nás a ty
trháš to sepětí,
pozor na výboj
spálí ti ruce
a spálí ti tvář
a tak přece
ztratíš svatozář...
.......
v mlze zimních podvečerů
času už ti neseberu
už nebudeme spolu
ani teplo tvého těla
tak ráda bych už zapomněla
padám stále dolů
mám tě pořád pod víčky
jak z té slepé uličky
oba tiše odcházíme
i když bez slov
taky víme
že jen tvoje rozhodnutí
která z dvou žen
zůstane ti
......
jaksi pořád
mrtvě platí.
vysokého napětí
spojují nás a ty
trháš to sepětí,
pozor na výboj
spálí ti ruce
a spálí ti tvář
a tak přece
ztratíš svatozář...
.......
v mlze zimních podvečerů
času už ti neseberu
už nebudeme spolu
ani teplo tvého těla
tak ráda bych už zapomněla
padám stále dolů
mám tě pořád pod víčky
jak z té slepé uličky
oba tiše odcházíme
i když bez slov
taky víme
že jen tvoje rozhodnutí
která z dvou žen
zůstane ti
......
jaksi pořád
mrtvě platí.
16.01.2008 23:48
První strofa je až na tu svatozář skvělá.
Druhá už se trochu plácá v mírném patosu. Škoda...
Druhá už se trochu plácá v mírném patosu. Škoda...
20.12.2007 20:44
když je člověk účastníkem takového stavu v životě, je to docela hodně ožehavé....děkuji za komentáře...
16.12.2007 20:15
tak to je kouzelný, pro tento obsah sdělení, najít takováto slova.
to je druh poezie života, co tiše obdivuji.
to je druh poezie života, co tiše obdivuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.