bez
přidáno 16.12.2007
hodnoceno 10
čteno 848(24)
posláno 0
myšlenky jako dráty
vysokého napětí
spojují nás a ty
trháš to sepětí,
pozor na výboj
spálí ti ruce
a spálí ti tvář
a tak přece
ztratíš svatozář...

.......
v mlze zimních podvečerů
času už ti neseberu
už nebudeme spolu
ani teplo tvého těla
tak ráda bych už zapomněla
padám stále dolů
mám tě pořád pod víčky
jak z té slepé uličky
oba tiše odcházíme
i když bez slov
taky víme
že jen tvoje rozhodnutí
která z dvou žen
zůstane ti
......

jaksi pořád
mrtvě platí.

přidáno 16.01.2008 - 23:48
První strofa je až na tu svatozář skvělá.
Druhá už se trochu plácá v mírném patosu. Škoda...
přidáno 16.01.2008 - 22:42
Ta první část je mocky pěkná:) Ty metafory jsou prostě úžasné!
přidáno 20.12.2007 - 20:44
když je člověk účastníkem takového stavu v životě, je to docela hodně ožehavé....děkuji za komentáře...
přidáno 20.12.2007 - 19:40
Je to krásně zpracované velmi ožehavé téma, mě, nedávno, velice známé.
přidáno 18.12.2007 - 08:30
..která zůstane... otázka přímo "hamletovská"
přidáno 17.12.2007 - 18:02
...je napsaná životem...
přidáno 17.12.2007 - 12:45
velmi hezky napsané.
přidáno 17.12.2007 - 10:52
líbí se mi :-)
přidáno 16.12.2007 - 20:15
tak to je kouzelný, pro tento obsah sdělení, najít takováto slova.
to je druh poezie života, co tiše obdivuji.
přidáno 16.12.2007 - 17:42
moc hezká...i mě osobně se dotýká

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trojúhelník : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ráno
Předchozí dílo autora : Tvé ruce z větru a mlhy

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Jan Urban, Trochublázen
» narozeniny
ivkaja [11], zamilovana do nezamilovane doby [11], Rozárka [11], Pet [11], woski [10], AllieM [6], Vladimír [8], inkognitoDV [6], MsRolland [2], Sebas5195 [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku