Dobré ráno, přeji

"Tyranií kocoviny
ztracen v ranní poezii"
Ve spěchu s unavenou tváří
až skoro
za běhu do stereotypu života
Dělaj lidi kokotiny

Každý nový den vstanou
a dobrovolně umírají, hladoví a jen s těží přežívají

Z rána se ty masky zdají
průhlednější
"Ztrhané, mrtvé tváře,
co plánují svůj život do diáře"

Nikdo z nich se nedívá
na slunné nebe nad hlavou

Jen opilec, co spí v parku
pod stromy

Všichni umírají

- a já (?) s nimi.