přidáno 27.02.2011
hodnoceno 0
čteno 1196(4)
posláno 0
Tenkrát se rozednívalo,
hora ohněm byla červená,
vycházelo slunce,
v záři jeho,byla jsi spatřená.

To já tenkrát,
pod tou horou stál,
ty jsi se smála,
i já se smál.

Chtěla jsi si dokázat,
že na to máš,
to bylo na posled,co jsem viděl,
tu tvoji tvář.

Už na vrcholku,
jsi lásko má byla,
byl to mžik,
co se ti skoba uvolnila.

Ještě dnes před očima,
vidím ten hrozný pád,
slyším ten výkřik,
já přestal se smát.

Když usínám před sebou,
vidím stále tvé oči,
noc co noc,
hlava se s toho točí.

Proč jsi,chtěla dokazovat,
co dávno jsi dokázala,
slíbýla jsi mi,
že poslední je to hora.

Dnes pod horou osudnou,
sedím opuštěn,tak sám,
v očích mám slzy,
pořád rád tě mám.

ikonka sbírka Ze sbírky: MEMENTO MORI

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
OSUDNÁ HORA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MI SE DOČKÁME
Předchozí dílo autora : S JINOU NÉ SPÁT

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku