Shandrisi (Noční motýl na obloze)

Werena

05.01.2011

básně/experiment

1750(9)

Shandrisi
( Noční motýl na obloze )

Barevný podklad, v souzvuku hvězd,
zázračný poklad byl a jest.
S nadějí plyne co voda,
vniká nám do života..

- Stříbrná síť dávných pavouků -

Křičí a sténá, vždyť je to jen žena,
nosí šperky z trní.
Její tělo jak stěna, do pěny oblečena,
vlasy její havraní voní..

- Démantové slzy roní, na hroby rolníků -

V zahradě, kam nikdo nevkročí,
Shandrisi svými průzračnými šaty zatočí,
nechce se jí spát ani po staletích,
je však unavena z nového tisíciletí.

Brčálová očka se vtisknou do duše,
je to kočka, to nikdo popřít nemůže.
Kdo jí jedenkrát spatřil, kouzlu podlehl,
na smrtelné nestlané lože – ulehl.

Miliardy hvězd v sobě ukrývá, dívka bláznivá,
čím se asi přikrývá a kdo jí zastýlá?
Proč ve víru černých děr se točí,
čím to, že se jí hlava nezatočí?

- Mě se často točívá -

Proč v ruce růži nosí,
proč prsty se jí růží rosí?
Proč na pokraji šílenství bloudí
a přeci hlásku nevyloudí?

- Ach Shandrisi, kde jsi?? A proč.. -