04.01.2011
2
1819 (17)
0
Stejně jako ty, jsem trochu sama a trochu s tebou
Na půl mrtvou, na půl si mě nechal živou
Nerozumím tvému mlčení
Dny jsou teď pro mě nocí temnou,
Noci zas bezesné, kdy nejsi se mnou
V tom tichu bez tebe usnout, je jen marné snažení
Stejně jako ty křičím a nikdo mě neslyší,
Plná sklenice vína mou bolest na chvíli utiší
A jen karta Ďábla vytažená z tarotu mi dává naději
Pak, když je už blízko k půlnoci, modlím se k displeji
Ať zazáří jasněji tvou –
Vše vysvětlující zprávou
Řekl si mi: je to tak dobrý, až jsem z toho špatnej
A já na to: můj miláčku zlatej
Pojď už si konečně zase ke mně lehnout
 06.01.2011 13:27
děkuju..ano, má tam být usnout..nějak se mi vytratilo téčko a nevím, jak to opravit..jsem tu nováček :)
 04.01.2011 20:28
Krásná báseň! Jen mám takovou připomínku - ve větě: V tom tichu bez tebe usnou, je jen marné snažení. Nemá tam být usnout?

Nic proti a rozhodně to neber nijak špatně, nechtěla jsem rýpat. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.