Láska až za strom...

Chci být strom
který objímá krásné děvče.
Za tepla
za zimy
za každého deště.
Cítím tvé srdce bijící do mých letokruhů
až otřesem mé listí padá.
Lisuješ je v památníku s obrázky
které máš tak ráda...
Najednou tvé tělo cítí ba i trpí
když kolem mého těla
obepnou pásku smrti.
Můj kabátek z kůry si odnášíš domů
ke stromkům
kamenům nabrané v lomu.
Teď u mého pařezu nový život sázíš.
Za pár let ucítím
jak mou kůru hladíš...
...to ale ruce tvých potomků jsou.