 28.11.2010 4 1381(18) 0 |
Kde skrýváš zlatou siluetu,
jíž slunce tvé šaty zdobí,
tu nit, co podzim přidá k létu,
co po střechách oči vodí.
Kam schovalas své zlaté lodě,
když zahalil tě v noci mráz,
do bílé krajky zrána tě oděl,
postříbřil báně luny jas.
Omotal šály sněhobílé
vůkol tvých statných věží
a zlíbal ruce jako víle...
Miluju Prahu, když sněží!
jíž slunce tvé šaty zdobí,
tu nit, co podzim přidá k létu,
co po střechách oči vodí.
Kam schovalas své zlaté lodě,
když zahalil tě v noci mráz,
do bílé krajky zrána tě oděl,
postříbřil báně luny jas.
Omotal šály sněhobílé
vůkol tvých statných věží
a zlíbal ruce jako víle...
Miluju Prahu, když sněží!
10.12.2014 - 00:12Zamila
Někde to trochu drhne, ale jinak máš bezva jazyk ... Jako literární ;-) :-) Pěkná báseň.
13.12.2010 - 18:46moc se mi líbí, taky mám básničky o praze, můžeš si je pro srovnání přečíst:) já zase z období jara a matějské:)
29.11.2010 - 23:55Taky miluju Prahu (nejen když sněží).:)
A tvoje dílo je krásně snové, plné obrazů - paráda.:)
A tvoje dílo je krásně snové, plné obrazů - paráda.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Miluju Prahu, když sněží! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co jsem to v trávě rozšlápla?!
Předchozí dílo autora : O, tiše páchl, chápeš i to?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Le Jerrr [17]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
