|
...přichází to samo...
|
Podej mi ještě ruku
chci cítít tvé jemné prsty
hebké a hřejivé
nikdy se toho dotyku nenabažím
když si proplétáme prsty
až vklouzne prst po prstíčku
do žinylky
bude útrum
jen osamnělé kouře nad komíny
budou stoupat k nebi
mám tě zapotřebí
máš mě v hlubokých místech srdce
mám tě zapotřebí
a je to současné
a nejsou to ještě vzpomínky
mám tě a chci mít
jako otevřené dveře
kterými přichází
nové věci
a vrací se ty staré
chci cítít tvé jemné prsty
hebké a hřejivé
nikdy se toho dotyku nenabažím
když si proplétáme prsty
až vklouzne prst po prstíčku
do žinylky
bude útrum
jen osamnělé kouře nad komíny
budou stoupat k nebi
mám tě zapotřebí
máš mě v hlubokých místech srdce
mám tě zapotřebí
a je to současné
a nejsou to ještě vzpomínky
mám tě a chci mít
jako otevřené dveře
kterými přichází
nové věci
a vrací se ty staré
01.01.2024 14:06
Hanulka
stimpre : ano tato poezie se dá číst pořád, svatá pravda. Děkuji.
11.06.2013 20:59
Zamila
Zajímavá :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.