...přichází to samo...
přidáno 09.11.2010
hodnoceno 4
čteno 1196(17)
posláno 0
Podej mi ještě ruku
chci cítít tvé jemné prsty
hebké a hřejivé

nikdy se toho dotyku nenabažím
když si proplétáme prsty

až vklouzne prst po prstíčku
do žinylky
bude útrum

jen osamnělé kouře nad komíny
budou stoupat k nebi

mám tě zapotřebí
máš mě v hlubokých místech srdce
mám tě zapotřebí
a je to současné
a nejsou to ještě vzpomínky

mám tě a chci mít

jako otevřené dveře
kterými přichází
nové věci
a vrací se ty staré
přidáno 01.01.2024 - 14:06
stimpre : ano tato poezie se dá číst pořád, svatá pravda. Děkuji.
přidáno 11.06.2013 - 20:59
Zajímavá :-)
přidáno 09.11.2010 - 20:44
úžasné :)
přidáno 09.11.2010 - 20:40
Jojo, takovou poezii bych mohl číst pořád ;) pěkné...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako otevřené dveře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poslední báseň

» narozeniny
Charlotta [17], Tomáš Martinec [14], dedek [14], Yana [13], Chloelu [11], flink [11], Cookie [10], Eliot Maják [3]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :
Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming