V depresi...

Jakási deprese opět mě užírá,
říkám si proč, proč mi to vyčítá?!?
Chtěl jsem jen lásku té jedné darovat,
teď mi však nezbývá nic, jen malovat...

Malovat vzpomínky, na chvíle krasný,
štětcem to neumím, zkusím to básní.
Báseň se na papír pomalu vkrádá,
mě trápí otázka, zda má mě ráda.

Hrobové ticho telefon přeruší,
a pohled na displej mé srdce rozbuší.
Vidím tam obalku a její jméno,
hned pod tím otázku "přečíst?", tak stisknu ano.

Ve zprávě stojí, snad šálí mne zrak..

Miláčku odpust mi, byla jsem hloupá,
bez tebe se mi život, na vlásku houpá.