|
...
 06.12.2007 5 1674(19) 0 |
Jakási deprese opět mě užírá,
říkám si proč, proč mi to vyčítá?!?
Chtěl jsem jen lásku té jedné darovat,
teď mi však nezbývá nic, jen malovat...
Malovat vzpomínky, na chvíle krasný,
štětcem to neumím, zkusím to básní.
Báseň se na papír pomalu vkrádá,
mě trápí otázka, zda má mě ráda.
Hrobové ticho telefon přeruší,
a pohled na displej mé srdce rozbuší.
Vidím tam obalku a její jméno,
hned pod tím otázku "přečíst?", tak stisknu ano.
Ve zprávě stojí, snad šálí mne zrak..
Miláčku odpust mi, byla jsem hloupá,
bez tebe se mi život, na vlásku houpá.
říkám si proč, proč mi to vyčítá?!?
Chtěl jsem jen lásku té jedné darovat,
teď mi však nezbývá nic, jen malovat...
Malovat vzpomínky, na chvíle krasný,
štětcem to neumím, zkusím to básní.
Báseň se na papír pomalu vkrádá,
mě trápí otázka, zda má mě ráda.
Hrobové ticho telefon přeruší,
a pohled na displej mé srdce rozbuší.
Vidím tam obalku a její jméno,
hned pod tím otázku "přečíst?", tak stisknu ano.
Ve zprávě stojí, snad šálí mne zrak..
Miláčku odpust mi, byla jsem hloupá,
bez tebe se mi život, na vlásku houpá.
06.12.2007 - 00:12Azure Sky
aspoň že tak
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V depresi... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Příteli, copak tě trápí
Předchozí dílo autora : Zimní romance
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Elline [18], Lycantrop [17], efka [12], Lamerka007 [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
