|
...
 05.12.2007 4 1067(13) 0 |
Podívej na nebe,
jak hvězdy září,
pak kouknu na tebe,
s úsměvem v tváři.
Chytím tě za ruku,
něžně tě políbím,
srdce se rozbuší,
jak tvé rty ucítím.
Ty tvé rty hřejou
a něžně hladí,
vločky však zebou,
neb snad jen chladí.
Posečkej se mnou,
snad už jen chviličku,
chtěl bych tě celou,
jak hmoždíř paličku.
jak hvězdy září,
pak kouknu na tebe,
s úsměvem v tváři.
Chytím tě za ruku,
něžně tě políbím,
srdce se rozbuší,
jak tvé rty ucítím.
Ty tvé rty hřejou
a něžně hladí,
vločky však zebou,
neb snad jen chladí.
Posečkej se mnou,
snad už jen chviličku,
chtěl bych tě celou,
jak hmoždíř paličku.
08.12.2007 - 16:38hmozdir palicku:D
Jo...zimni...ty jsou...vzdycky lehke, vznesene a jemne...Tahle se mi libila vic nez tve ostatni!
Jo...zimni...ty jsou...vzdycky lehke, vznesene a jemne...Tahle se mi libila vic nez tve ostatni!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zimní romance : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V depresi...
Předchozí dílo autora : Vzpomínka na tebe
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle --- Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso --- Lamer» autoři online
Dott» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
