 04.08.2010 7 1519(25) 0 |
Konec tmy na začátku světla,
má chůvo bez rukou,
Slunce usychá...
Spadla jsi z invalidního vozíku,
a nákupní horečka,
žhne Ti v duši,
jak pavučina,
co visí,
v Tobě,
jsi horká,
je mi zima,
když tečeš po stěnách,
a on to neví,
Ty...Tady,
s posledním dědicem,
mého,
já.
[sním]
má chůvo bez rukou,
Slunce usychá...
Spadla jsi z invalidního vozíku,
a nákupní horečka,
žhne Ti v duši,
jak pavučina,
co visí,
v Tobě,
jsi horká,
je mi zima,
když tečeš po stěnách,
a on to neví,
Ty...Tady,
s posledním dědicem,
mého,
já.
[sním]
10.08.2010 - 13:57Yasmin
působivé ... : )
06.08.2010 - 22:05No...s tím "onanistou" to tak žhavý nebude - klonil bych se spíše k variantě "něčeho úplně jiného"...každopádně dík za koment.
06.08.2010 - 11:56Dobrý, chůva bez rukou atd. Má to atmosféru. Buď jsi onanista nebo něčí milenec nebo něco uplně jiného.
04.08.2010 - 22:30Tedaaa...nikdy nevím, co k tvým básním říct! Směj se mi, ale já vážně nevím...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zářivka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Precious
Předchozí dílo autora : Purple Sky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
