Můj virtuální šuplík letošního roku praská ve švech.
![]() ![]() ![]() |
PTSD -
to je stát čelem ke zdi
na kterou mysl promítá
nejhorší obrazy
z toho co bylo
nedá se přelézt
a ani obejít
není v ní skulinka
vedoucí k úniku
tak jenom sedíš
koukáš a sleduješ
film němé hrůzy
v nekonečné smyčce
propsaný do těla
změní tě docela
po kapkách upouštíš
škody co napáchal
až jednoho dne
se zvedneš a odejdeš
bezděky pochopíš
že jediné řešení
je nechat ho za zády
víš že je tam
a navždy tam zůstane
čas ale nečeká
a život se
sám nestane
to je stát čelem ke zdi
na kterou mysl promítá
nejhorší obrazy
z toho co bylo
nedá se přelézt
a ani obejít
není v ní skulinka
vedoucí k úniku
tak jenom sedíš
koukáš a sleduješ
film němé hrůzy
v nekonečné smyčce
propsaný do těla
změní tě docela
po kapkách upouštíš
škody co napáchal
až jednoho dne
se zvedneš a odejdeš
bezděky pochopíš
že jediné řešení
je nechat ho za zády
víš že je tam
a navždy tam zůstane
čas ale nečeká
a život se
sám nestane

puero: Je to paradox. Život (takový, aby za něco stál) se sám nestane, ale zastavit se nedá. Nejde zmáčknout tlačítko "pauza", odpočinout si a zase se k životu vrátit, prostě se děje a běží dál... ale pokud se jím člověk nechce nechat jen pasivně vláčet, sám se nestane.
Mně zase utkvěla v hlavě jedna myšlenka přednášejícího antropologie... řekl takové to klišé, že žádný člověk není ostrov... ale zarezonovalo to ve mně nějak jinak, než dřív. Že nikdo nejsme sám, a dokonce ani poustevník žijící někde o samotě v izolaci nikdy nemůže být neovlivněn lidmi, společností, kulturou protože i tohle rozhodnutí je pouze a jen reakcí na společnost. Nejde se oddělit. A pokud si člověk myslí, že je nezávislý a na ostatní nereaguje, tím víc to dělá, i třeba tím, že je vůči tomu v opozici.
Mně zase utkvěla v hlavě jedna myšlenka přednášejícího antropologie... řekl takové to klišé, že žádný člověk není ostrov... ale zarezonovalo to ve mně nějak jinak, než dřív. Že nikdo nejsme sám, a dokonce ani poustevník žijící někde o samotě v izolaci nikdy nemůže být neovlivněn lidmi, společností, kulturou protože i tohle rozhodnutí je pouze a jen reakcí na společnost. Nejde se oddělit. A pokud si člověk myslí, že je nezávislý a na ostatní nereaguje, tím víc to dělá, i třeba tím, že je vůči tomu v opozici.

Život se sám nestane. Je to tak. A možná i nedokonavém vidu je to vidět líp: život se sám neděje. U všeho jsou lidi. Nedávno jsem si na bujaré oslavě narozenin poslechl větu vyřčenou jen tak a žertem a já to i bral žertem, ale později jsem si uvědomil, že z celé oslavy si vybavuju jen tuhle větu a začal nad ní dumat a nořil se tím hlouběji a hlouběji do bažiny svých smutků a teď mě to pronásleduje všude... život. Být zavřený doma ve své bublině, nejspíš bych tu větu musel říct nahlas já sám a stejně by mi nebylo líp. Život se sám nestane.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Za zády : trvalý odkaz
Následující deník autora : Caminar
Předchozí deník autora : Redhead-ache
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
balda [17], cambria [14], Don Pollyone [12], kvaj [3]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o pocitová :slecna pocitova. :) jedna mejch oblibenejch basnirek. hlavne pro tu poezii zivota, o ktery pisee. proste clovek moji dimenze. FREEDOM peAce LOVE