|
taky návrat do archivu. 3. listopadu 2013
 04.07.2025 2 27(3) |
Neexistuje lék
na náš srdcebol.
Plujeme životem
a vábí nás hukot
peřejí.
A naše hvězdy
jsou jen mrtvou iluzí.
Dávno nás světlem svým
nehřejí.
Básník jak svíce
ve větru plápolá,
údělem jeho je bolest.
Bez ní se básnění
neděje.
Každý má hvězdu,
za ní jde, blázen.
Sám v sobě plamínkem
naděje.
na náš srdcebol.
Plujeme životem
a vábí nás hukot
peřejí.
A naše hvězdy
jsou jen mrtvou iluzí.
Dávno nás světlem svým
nehřejí.
Básník jak svíce
ve větru plápolá,
údělem jeho je bolest.
Bez ní se básnění
neděje.
Každý má hvězdu,
za ní jde, blázen.
Sám v sobě plamínkem
naděje.
09.07.2025 - 13:57Četla jsem vícekrát a nějak mě míjela... a najednou to tam bylo, pochopila jsem (alespoň ze své perspektivy). A našla se v ní. Vidím tam téma prožívání světa skrze básnickou perspektivu...romantické hledání života, i když člověk ví, že se může cestou utopit. Dodala bych, že bez bolesti se neděje ani život, nejen básnění, ale možná to tam vlastně mezi řádky je. Možná je mezi básněním a žitím rovnítko.
Bavilo mě v ní objevovat. Líbí se mi.
Bavilo mě v ní objevovat. Líbí se mi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fatalistická : trvalý odkaz
Následující deník autora : Armstrongův skok
Předchozí deník autora : Serenáda za rozbřesku
